Pokud Írán zaútočí na americké lodě, bude to s čínskou, nebo ruskou pomocí, míní expert Kepel
Írán označil pondělní americké útoky na jihu země za hrubé porušení příměří, které platí od 8. dubna. Íránské revoluční gardy uvedly, že si vyhrazují právo na odvetu, a že dnes sestřelily americký dron. „Írán se nyní jistě pokusí zasáhnout americké lodě a potopit je. Pokud to dokáže, bude to nepochybně s čínskou, nebo ruskou pomocí,“ říká v Ranním Plusu Gilles Kepel, expert na Blízký východ z pařížské univerzity Sciences Po.
Jak hodnotíte stav vyjednávání o Hormuzském průlivu?
Hormuzský průliv se samozřejmě stal centrem světa, který se ocitá v patové situaci. V zásadě symbolizoval volný pohyb zboží a především ropy a plynu, které pohánějí světovou ekonomiku. Nejdřív jej zablokoval Írán. Chtěl ho využít k vlastní ochraně, aby donutil USA ukončit bombardování. Ohrozil bohatství amerických spojenců, jako jsou Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty.
Chtěli bránit íránským lodím ve vyplutí a tím zničit Írán. Jenže Írán dokáže pokračovat ve válce. Vždy měl obrovské příjmy z vývozu své ropy a plynu, zejména do Číny. A díky americké protiblokádě, kterou zajišťují americké torpédoborce a letadlové lodě v Arabském moři, Spojené státy doufají, že zcela přeruší vztahy mezi Íránem a Čínou.
Čtěte také
Cílem je tedy oslabit Írán tím, že ho zničí, a donutit ho tak ke kapitulaci, a zároveň oslabit Čínu tím, že ji ve střednědobém horizontu připraví o její zdroje ropy a plynu. Ale Čína má prozatím velké zásoby.
Jsou to tedy tyto dvě země, na které může mít tento vývoj situace v moři vliv….
Ano, velmi zarážející je, že zpočátku šlo vlastně o konflikt mezi Izraelem a Spojenými státy na jedné straně a Íránem na straně druhé. 28. února, kdy došlo k izraelskému útoku, který srazil z trůnu vůdce Islámské republiky, ajatolláha Chameneího a většinu ministrů, se zdálo, že se z toho Írán nevzpamatuje. Írán se však na podobný útok připravoval již velmi dlouho.
Rozmístil po svém území tisíce dronů a zároveň přijal systém horizontální obrany. To znamená, že zaútočil na Izrael, ale protože nemohl zaútočit na Spojené státy, tak zaútočil na americké spojence – Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Katar a další, aby jim zabránili těžit ropu a plyn, zruinovali je.
Čtěte také
Chtěli si tak zajistit, aby tito spojenci vyvíjeli tlak na Spojené státy a tak zastavili ofenzívu. To ale vedlo k patové situaci. Máme za sebou už měsíce války, jejím důsledkem je úplné zničení infrastruktury Íránu, ale i značné škody pro okolní ropné velmoci, které budou velmi trpět. Přitom jde o centrum světového bohatství.
Do jaké míry je íránský režim v současné době oslabený?
Pokusil se uzavřít do sebe, podobně jako Hitlerův režim na konci druhé světové války. Ale nemůže odolávat donekonečna. Zejména pokud mu dojdou finanční zdroje – což je nyní strategie Spojených států. Pomáhá mu Čína. Více či méně i Rusko, ale přijde okamžik, kdy pro Írán nastane hodina pravdy, protože už nebude schopen zajistit fungování společnosti.
Spojené státy a Írán závodí s časem, který běží opačným směrem. Írán se chce pokusit vydržet, aby dosáhl vítězství a zachránil tak svůj režim. Spojené státy chtějí, aby vše šlo co nejrychleji, aby donutily Írán ke kapitulaci a aby Trump a republikáni úplně neprohráli volby.
Takže jsme nyní v závodě, který se zhoršil s omezením finančních toků do Íránu, který už nemůže vyvážet svou ropu. Írán se nyní jistě pokusí zasáhnout americké lodě a potopit je. Uvidíme, zda to dokáže. Pokud ano, bude to nepochybně s čínskou, nebo ruskou pomocí. A proto hrozí, že se dostaneme na ještě vyšší úroveň konfrontace.
Neschopnost Evropy se bránit
Co si myslíte o postojích evropských lídrů k íránskému konfliktu a jejich rezervovaném postoji k americko-izraelské operaci?
Jedná se o operaci, o které rozhodly Spojené státy a Izrael bez konzultace s Evropou. To představuje problém z pohledu mezinárodního práva. Je pravda, že Írán se mezinárodním právem vůbec neřídí, bere rukojmí, blokuje Hormuzský průliv a podobně. Ale i Spojené státy se zcela vyčlenily z rámce mezinárodního práva.
Čtěte také
Evropa nemůže ve světovém systému fungovat, pokud není konsensus v oblasti mezinárodního práva. Stejně jako prezident Chirac ve své době odmítl podpořit operaci George Bushe proti Iráku, tak se teď v podobné situaci nachází celá Evropa.
Slyšeli jsme od Britů, a také Francie to konzultovala s Londýnem, že po válce pomohou s obnovou Íránu. Ale je těžké odhadnout, kdy takový čas nastane, že?
Ano, samozřejmě. Evropané se nechtějí účastnit válečných akcí a ostatně už ani nemůžou, protože Francie je jedinou zemí, která ještě disponuje letadlovou lodí a námořnictvem. Přišlo mi velmi zarážející, že britské královské námořnictvo, které mělo největší vojenskou flotilu už v 19. století a 20. století, nedokázalo vyslat ani torpédoborec na Kypr, když britskou základnu na Kypru bombardoval Hizballáh.
Evropa má tedy obrovský problém bránit se vojensky. V zásadě pouze Francie pokračuje dlouhodobě v politice vyzbrojování, Německo to moc nedělalo kvůli obavě, že by to mohlo evokovat nacistický režim, i když dnes o to už nejde, už to tak není.
Čtěte také
Německo ale zároveň zbohatlo, protože investovalo jinam než do zbrojení. I toto je třeba přehodnotit v rámci této velké proměny světa, která se odehrává přímo před našima očima.
Jsme tedy svědky přelomového momentu ve světové politice…
Ano, myslím si, že dnešní situace je možná stejně významný zlom, jakým byl pád Sovětského svazu po pádu berlínské zdi. Byli jsme součástí řádu, který v té době určoval Západ a dnes vzniká nový světový řád. Ten začal útokem Hamásu na Izrael 7. října 2023, což byl krok pravděpodobně podněcovaný Íránem.
Tehdy jsme to nevěděli, ale zpětně to dělá dojem, že se jedná o snahu zničit světový systém založený na západní - americké - a evropské hegemonii. A právě to se dnes odehrává. Týká se to hlavně vztahů mezi Čínou a zeměmi jako Írán. Výsledkem této války možná bude posílení vlivu Číny nad světem, nebo to naopak oslabí její postavení. To je naprosto zásadní otázka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
