Jan Fingerland: Dvě Ruska na cestě

13. srpen 2022

V Evropě probíhá debata, jestli umožňovat Rusům – tedy těm, kteří na to mají – cestu do Evropské unie. Celá věc má ale ještě odvrácenou stránku. Podstatná část Rusů už svou zemi trvale nebo nadlouho opustila. Jenže ne vždy jde o srovnatelné případy.

Dějiny Ruska, to jsou vlastně dějiny emigračních vln a dějiny různých ruských diaspor. Platilo to už v 19. století, ostatně nejeden z pozdějších bolševických vůdců si pobyl ve Švýcarsku, Německu nebo u nás, v Rakousku. Existuje i pěkná povídka o Sherlocku Holmesovi, který řeší vraždu v řadách exilových ruských radikálů v tehdejším Londýně.

Čtěte také

Další vlny odchodů následovaly po 1. světové válce kvůli občanské válce nebo nástupu komunistického režimu. Znovu se odcházelo v 90. letech po uvolnění poměrů a rozpadu Sovětského svazu.

Dokonce i když nebudeme počítat etnické Rusy, jejichž rodiny se během carských i sovětských dob přesunuly do periferních částí říše, od Estonska po Kazachstán, ruská diaspora podle různých údajů čítá až několik milionů lidí.

Prostě ven

Je logické, že další vlna odchodů následovala po letošním únoru, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Bylo zřejmé, že bez ohledu na výsledek války to v této velké zemi bude politicky i ekonomicky stát za starou belu.

Čtěte také

Hodně se proto psalo o vystěhovalectví mladších vzdělaných lidí, zejména těch, kteří se otevřeně vyjadřovali proti Putinově režimu nebo měli povolání, s nímž se mohli mezinárodně uplatnit. Začali odcházet už po okupaci Krymu v roce 2014 a nyní jich může být až několik set tisíc.

Mnozí se městnají v bývalých sovětských republikách, v Pobaltí nebo na Kavkaze. Pokud totiž nebyli doma přímo politicky pronásledováni, nemají velkou šanci získat azyl v západních zemích, kde navíc kapacitu vyčerpávají běženci z Ukrajiny.

Část z kvalifikovaných exulantů zamířila do odlehlých částí zeměkoule, třeba do jihovýchodní Asie, prostě zemí, které nedělají problém s ruskými vízy a případně i setrváváním cizinců na svém území. Jednou ze zemí, které přijímaly na svém území vzdělané vysídlence, bylo i Turecko. Jenže právě do Turecka míří i zcela jiný druh ruských exulantů, o kterých se zas tolik nemluví.

Turecko, které má velké hospodářské problémy, už v minulosti zavedlo politiku udělování občanství za investice, nejdříve 250 tisíc, nyní dokonce 400 tisíc dolarů. Takovou částku mladí svobodomyslní Rusové zpravidla nemají, ale ruští byznysmeni ano – a právě oni se v poslední době začali masivně přesouvat právě do Turecka.

Nedostávají jen možnost setrvat, jako bohatí ruští vysídlenci třeba v Emirátech, ale obdrží pas a novou identitu. Mnozí z těchto lidí neutíkají před porobou, ale sankcemi, a vystřídali tak na prvních místech bohaté obyvatele Íránu, Iráku a Afghánistánu.

Exil s výhodou

Podobné programy občanství za investice měly i některé evropské země, dokonce dostupnější, než je turecká verze, ale postupně je omezovaly a zejména pro Rusy přestaly být k dispozici.

Čtěte také

Naopak přesídlení do Turecka se zdá být celkem výhodné, protože jejich investicí může být nákup nemovitosti, na které mohou výsledně i vydělat. Před rokem představovali ruští zákazníci jedno procento kupujících, teď je to 60 procent.

Část z nich do Turecka přesunula své podnikání, kde se jim jako občanům nového státu daří s tureckou pomocí pokračovat v dosavadní činnosti, vykonávat finanční transakce a obcházet západní sankce. Turecké sklady jsou prý plné zboží, které přes tuto zemi míří do Ruska, aniž by s tím západní vlády byly schopny mnoho dělat.

Vedle kvalifikovaných politicky motivovaných emigrantů jsou tu tedy tito pragmatičtí. Existuje i třetí typ, část odcházejících kvalifikovaných Rusů vyhověla tlaku svých nadnárodních zaměstnavatelů, kteří už nechtěli dělat byznys na území Ruska. Mnozí z těchto zaměstnanců sídlí nyní také v Turecku.

Jan Fingerland, moderátor a komentátor Českého rozhlasu Plus

Není jasné, co tento odliv různých početných socioekonomických skupin udělá se samotným Ruskem, co se státy, do kterých oba druhy odcházejících míří, ať je to Turecko, Estonsko, nebo Arménie, a samozřejmě co to udělá se samotnými vysídlenci. Pokud válka potrvá a odolá Putinův režim, bude to nadlouho a vznikne další ruská diaspora. Nebo možná dvě.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související