Rusové upadli do apatie. Panuje tam atmosféra strachu a udavačství, popisuje bývalá zpravodajka v Moskvě Milenkovičová
Tři miliony dolarů vynesla dražba Nobelovy ceny míru, kterou loni získal ruský novinář Dmitrij Muratov. Ten peníze daruje ukrajinským dětem, které musely ze své země utéci před válkou. „Ta zpráva se objevila i v největších ruských médiích. Nebylo možné ji úplně zamlčet. Ale třeba mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to komentoval slovy, že vítá jakoukoliv aktivitu na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, kteří přicházejí do Ruska,“ přibližuje bývalá zpravodajka v Moskvě Ivana Milenkovičová.
Muratov uvedl, že nejdůležitějším poselstvím dneška je, aby lidé pochopili, že probíhá konflikt a je třeba pomoci těm, kteří trpí nejvíce. Velká část ruské společnosti se ovšem podle Milenkovičové snaží oddělit od reality války.
Čtěte také
„Lidé upadají do jakési apatie a čím dál méně se zajímají o dění na Ukrajině,“ poukazuje na výsledky průzkumu, který provedlo nezávislé sociologické centrum Levada. Děje se tak i přes přibývající počty mrtvých a zraněných ruských vojáků.
Rakve s vojáky přitom putují až do těch nejzapadlejších vesnic a lidé jsou obeznámeni s tím, že jejich známí padli na Ukrajině. Současně je zde ale Kremlem a jemu podřízenými médii vytvářena alternativní realita. Milenkovičová podotýká, že poslední oficiální statistika vyšla před třemi měsíci.
Většina exilových médií je nyní v Rusku blokována a pro přístup k nim je třeba použít služeb VPN. „Dá se říci, že velká část společnosti ani takové informace nevyhledává a spokojí se s tím, co je jí servírováno,“ vysvětluje.
Atmosféra strachu a udavačství
Oficiální média jen opakují to, co zaznívá od prezidenta Vladimira Putina, podle kterého Rusko bojuje s celým Západem. Paradoxně ale zároveň dodávky západních zbraní bagatelizuje s tím, že nemůžou nic změnit na dynamice konfliktu.
Lidé si musí být dobře vědomi, že jejich slova můžou mít nepříjemné následky.
Ivana Milenkovičová
„Narativy se vyvíjejí. Nadále je přítomný ten o boji s fašismem. Teď už to ale není jen Ukrajina, ale celý Západ, který je jím prostoupený. Zároveň vidíme, že současné tažení je prezentované jako jakési pokračování Velké vlastenecké války,“ popisuje novinářka.
Politický systém v Rusku podle ní stojí na osobnosti Vladimira Putina, jehož podpora se podle posledních údajů pohybuje okolo 83 procent.
Čtěte také
Zároveň je prý také otázkou, do jaké míry lze v Rusku věřit sociologickým průzkumům vzhledem k platné legislativě, která umožňuje trestat v podstatě libovolné jednání jako diskreditaci ruských ozbrojených sil.
„Lidé si musí být dobře vědomi, že jejich slova můžou mít nepříjemné následky. Panuje atmosféra strachu a udavačství a změny, které se odehrávají, jsou strukturální a budou trvat velmi dlouhou dobu,“ soudí.
Kolik lidí od začátku války opustilo Rusko? A jak na obyvatele dopadají západní sankce? Poslechněte si v záznamu Interview Plus Jana Bumby.
Související
-
Adam Černý: Čína má pro ruské tažení na Ukrajině porozumění
Čínský a ruský prezident v únoru veřejně oznámili, že strategické partnerství jejich zemí „nezná hranic“, přesto si Peking dával značný pozor, aby jisté limity nepřekročil.
-
Karel Hvížďala: Dějiny Ruska Petra Koubského
„Dva Římy padly, třetí stojí, čtvrtého nikdy nebude, tvé křesťanské království už žádné jiné nenahradí“, napsal Filofej, představený kláštera v Pskově.
-
Rusko bude na Ukrajině tak dlouho, dokud bude v Kremlu Putin
Ruský prezident Vladimir Putin se nikdy nesmíří s možností, že by se z jeho země mohla stát pouhá regionální velmoc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.