Jan Fingerland: Drúzové aneb lekce spletitosti
V oblasti jihovýchodní Sýrie už delší dobu není klid, ale mnoho novinářů se tamním děním příliš nezabývalo. Důvodů pro to je hned několik, a vlastně každý z nich vypovídá o složitosti blízkovýchodního regionu, ale i ošemetnostech zpravodajství o něm.
Prvotní mlčení o Suvejdě mohlo souviset s tím, že někteří nebojácní znalci o tamním dění moc nevěděli, a chvíli jim trvalo, než věc dostudovali. Další jej nepovažovali za dostatečně důležitý, dokud v něm nezačal figurovat Izrael.
Čtěte také
A ještě jiní nevěděli, jak o věci psát, když jsou zvyklí uvažovat o politice jen v kategorii hodný a zlý. Přesto se nakonec ustavily dva hlavní narativy. Podle jednoho šlo o drobné regionální střety, které mohla centrální vláda, nyní v rukou bývalých povstalců, snadno zvládnout.
Druhý narativ říká, že se v Suvejdě odehrávaly systematické masakry civilistů, unášení žen a vyhánění lidí z jejich domovů. Někteří členové ozbrojených jednotek vyslaných prezidentem Ahmadem Šarou o uklidnění situace možná skutečně usilovali. Jiní se ale zcela prokazatelně podíleli na masakrech drúzských jinověrců, a používali při tom metody i slovník Islámského státu.
Rozdělení drúzové
Charakteristické je, že ani sami drúzové, respektive jejich vůdci, se zcela neshodli na tom, co je nejméně špatné řešení. Někteří se snažili domluvit s novou vládou v Damašku, jiní před jejími lidmi varovali a vítali izraelskou intervenci jako poslední záchranu před osudem, jaký zažili třeba jezídi v Iráku.
Čtěte také
Také v Izraeli proběhla ostrá debata s nejednoznačným závěrem. Část hlasů tvrdila, že bylo nemyslitelné, aby Izrael nezasáhl na straně spřátelených drúzů, ostatně mnoho izraelských drúzů se rovnou o své vůli vydala bojovat do Sýrie.
Jiní Izraelci kritizovali Netanjahua za to, že nedal přednost dobrým vztahům s Ahmadem Šarou, který nabízel jednání o vzájemném uznání a třeba i územní ústupky na Golanech ve prospěch Izraele.
Tuto šanci prý izraelská vláda zničila, a ještě narušila stabilitu nového režimu za situace, kdy Šarova vláda je nejméně špatným řešením pro Sýrii i okolí.
Čtěte také
Když budeme situaci v Suvejdě sledovat z větší nebo menší dálky, celý obraz se bude dále komplikovat. Suvejda je oblast, která získala během let občanské války jakousi autonomii, v níž vakuum zaplnily dvě kvaziarmády, drúzská a beduínská.
Obě ozbrojená tělesa byla ovšem značně angažována v nejrůznějších kriminálních aktivitách, včetně obchodu s drogami, vzájemných únosech a vydíráních, a bylo velmi obtížné říci, kdo je dobrý a kdo zlý.
Minoritní problém
Obě komunity přitom reagovaly na známý problém všech menšin na Blízkém východě už po generace – kdo nemá vlastní zbraně a vůli bojovat, dříve nebo později začne být masakrován.
Čtěte také
Za poslední půl rok došlo v Sýrii k řadě násilností vůči nesunnitským minoritám, které vzbudily jen málo zájmu v západních médiích, ať už jde o křesťany, alávity nebo nyní drúzy.
Jinou rovinou je ta širší, geopolitické, kde se Turecko snaží získat v Sýrii postavení protektora, jaké tam dříve měl Írán, a Izrael se snaží přinejmenším blíže svým hranicím vytvořit zónu pod svým vlivem.
Západ je stále odhodlám považovat Ahmada Šaru za nejlepší řešení, nebo nejméně špatné. Není zatím zřejmé, jestli si masakry drúzů přál, nebo jim nedokázal zabránit.
Rozbroj v Suvejdě bude mít řadu dalších dopadů. Jeden z nich se týká prozatímní Šarovy dohody s drúzkými představiteli, který jim má umožnit ponechání zbraní, i když jen dočasně. Totiž než se zcela podřídí Damašku.
Jenže to ovlivní další ochotu tak rozdílných skupin, jako jsou syrští Kurdové nebo libanonský Hizballáh, také se vzdát svých zbraní.
Možná je to špatná zpráva, možná dobrá, nebo je to prostě realita, kterou nebylo možné ovlivnit. Věc se ani nedá zredukovat na příběh o pachatelích a obětech. I pokud budou masakry pokračovat, média ráda vrátí ke svým oblíbeným konfliktům, kde je rozdílení úloh snazší.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
