Jan Fingerland: Bratr proti bratru aneb válka v amerických stranách

4. říjen 2023

Na nelítostný boj mezi republikány a demokraty ve Spojených státech jsme si už zvykli. Jenže jakási občanská válka se vede i uvnitř těchto stran. Odvolání Kevina McCarthyho je vlastně posledním projevem tohoto fenoménu.

Konec září se ve Spojených státech odehrával ve znamení obav, že se nepodaří schválit státní rozpočet na příští fiskální rok, a v důsledku toho 1. října budou ochromeny instituce, placené z federálního rozpočtu. Na poslední chvíli sněmovna schválila zákon, který rozpočtovou krizi odkládá o 45 dnů a dává Bílému domu čas na jednání.

Proti všem i sobě

Bylo to možné díky zmíněnému republikánskému předsedovi Sněmovny reprezentantů, který tento zákon předložil. Za to si ovšem vysloužil zlobu pravicového křídla republikánů. To žádalo, aby se v rozpočtu škrtalo a současně se snížily korporátní daně.

Čtěte také

Nemenším McCarthyho prohřeškem v očích této frakce bylo, že vůbec demokratům vyhověl, což se v atmosféře totální politické války chápe jako zrada, i když to Spojené státy zachránilo před shutdownem.

Proto Matt Graetz, McCarthyho nejhlasitější odpůrce v Republikánské straně, navrhl předsedovo odvolání, i když to vlastně znamená narušit činnost sněmovny a uvrhnout vlastní tábor v Kongresu do ještě hlubšího rozvratu. McCarthy byl začátkem roku zvolen až na 15. pokus, není tedy jasné, jak rychle se podaří najít někoho kompromisního.

McCarthyho ve skutečnosti ale odvolalo jen několik radikálnějších republikánů, pro jeho sesazení hlasovali hlavně demokraté, od kterých by se čekalo, že ho podpoří (i když by ho tím současně diskreditovali).

Čtěte také

Demokraté McCarthymu nemohou zapomenout, že v září podal návrh na ústavní žalobu proti prezidentu Bidenovi. Jenže demokraté se tím střelili do nohy, protože sněmovna bez předsedy nebude schvalovat rozpočet snadněji než s ním, na což doplatí demokratický prezident.

Demokraté hlasovali proti McCarthymu možná i proto, že se to politicky hodilo vůdci demokratické menšiny Hakeemu Jeffriesovi, což ukazuje na to, že demokraté mají stejně velký talent si škodit jako jejich republikánští odpůrci.

Demokraté se podobným způsobem zahnali do pasti ještě v jiné otázce. A to v souvislosti s úmrtím dlouholeté senátorky za Kalifornii Dianne Feinsteinové. Ta zemřela 29. září v 90 letech poté, co už byla delší dobu nemocná a k odstoupení ji vyzývala i část demokratů. Jenže Feinsteinovou nedržel v křesle jen pocit nenahraditelnosti, ale také vědomí, že vznikne ošemetný problém, kdo a jak ji nahradí, pokud senátorka nedoslouží do konce svého volebního období.

Sestra proti sestře

Podle kalifornských zákonů může jejího náhradníka či náhradnici jmenovat guvernér, tedy bez voleb. Guvernér Gavin Newsom byl navíc pod časovým tlakem, protože demokraté mají v Senátu jen těsnou většinu a zesnulá senátorka byla členkou výboru, který jmenuje soudce, a ve Spojených státech probíhá závod mezi stranami o to, kdo obsadí více soudcovských míst.

Čtěte také

Guvernér Newsom v minulosti slíbil, že pokud by podobná situace nastala, navrhne jako náhradnici ženu černé pleti, protože žádná osoba podobných parametrů v Senátu není. Mluvilo se v této souvislosti o člence Sněmovny reprezentantů Barbaře Leeové. Udělal si také politické nepřátele, když po odchodu Afroameričanky Kamaly Harrisové do Bílého domu místo ní do Senátu navrhl Alexe Padillu, který je Latinoameričan, sice prvním v Senátu, ale není černou ženou.  

Potíž je, že už jen tímto svým neuváženým slibem, který mohl prospět Leeové, guvernér zasáhl do již běžícího boje o nástupnictví po Feinsteinové, protože každý, kdo bude takto vyslán do Washingtonu, získává jasnou výhodu před ostatními uchazeči při příštích volbách – a o senátní křeslo za Kalifornii chtějí usilovat i členové Sněmovny reprezentantů Adam Schiff a Katie Porterová, oba bílé pleti. Leeová coby příslušnice progresivního křídla strany navíc nebyla po chuti umírněnějším demokratům. 

Jan Fingerland

Nakonec se Newsom při výběru dočasného senátora rozhodl pro Laphonzu Butlerovou, jež je také černé pleti a hlásí se navíc k menšinové sexuální orientaci. Co když se rozhodne využít příležitosti a získat senátní křeslo trvale? Napětí mezi demokraty, zejména těmi kalifornskými, je už tak velké. Americké politické strany vlastně nepotřebují jedna druhou, aby si zkomplikovaly život.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio