Jan Fingerland: Republikáni jsou na křižovatce. A ještě tam chvíli zůstanou

20. září 2023

Americká republikánská strana má za sebou dlouhé dějiny. Jeden z jejich mezníků se odehrává před našima očima, její historie se jednou bude psát podle toho, zda se něco odehrálo před Trumpem, nebo po něm. Bez ohledu na to, zda se napřesrok znovu stane prezidentem.

Čtěte také

Kdysi se Donald Trump hlásil k demokratům a není to tak dávno, co by ho málokdo označil za typického konzervativce. Teď však jakoby Republikánskou stranu svým politickým stylem uhranul natolik, že jeho kritici téměř přestali hrát roli.

John McCain zemřel, Liz Cheneyová byla vytlačena, Jeff Flake nebo Bob Corker v minulosti raději sami odešli. Mezi republikánskými uchazeči o nominaci je jaksi do počtu Asa Hutchinson, který se dovolává republikánství starého střihu a návratu k civilizované debatě a politické slušnosti.

Romney se loučí

Čtěte také

Roli hraje to, že Trump dokázal použít sílu voličů, stranických aktivistů, sociálních sítí a spřátelených médií proti republikánskému aparátu a politikům. Ti, kdo chtějí zůstat ve hře, tedy nadále získávat nominace pro volby do Kongresu nebo na místa guvernérů, musejí držet basu.

Musejí, anebo možná nemusejí. V posledních dnech vystoupili do popředí dva viditelní politici, kteří mluví trochu jinak. Ani jeden z nich ale pravděpodobně nezmění proud věcí – přinejmenším ne bezprostředně.

Jedním je Mitt Romney, úspěšný podnikatel, bývalý guvernér Massachusetts, neúspěšný uchazeč o prezidentskou funkci a v posledních letech také přední republikánský senátor. 76letý Romney oznámil, že už se napřesrok nebude ucházet o znovuzvolení, je prý čas uvolnit prostor mladším.

Čtěte také

Dalo by se to považovat za šťouchanec vůči demokratickému prezidentu Bidenovi, který stále častěji vypadá zmateně, a přesto chce ještě znovu být prezidentem.

Hlavním Romneyho terčem je ale Donald Trump. Romney je považován za umírněného republikána, který nástup Trumpa a trumpismu jako politického stylu považuje za pohromu pro vlastní stranu i pro americkou politiku jako celek.

Sám přiznává, že odchází v okamžiku, kdy je izolovaný. V nejbližší době hodlá vydat knihu, v níž účtuje se svou kariérou, ale i s tím, jak podle něj selhali jeho spolustraníci. Například popisuje, jak přední republikáni okázale opovrhují Donaldem Trumpem – ale jen v soukromí. Vyslovil také obavu, že řada jeho spolustraníků nectí americkou ústavu.

Pence chce zůstat

Romney doplácí na to, že si své názory nenechává pro sebe, ale svou politickou kariéru v lednu 2025 z vlastního rozhodnutí uzavře. O další veřejné působení nadále usiluje Trumpův viceprezident Mike Pence. Ten byl po čtyři roky loajálním prezidentovým spolupracovníkem, teprve 6. ledna 2021 se v souvislosti s útokem davu na Kapitol postavil stranou a od této akce se distancoval.

Čtěte také

Nyní je mezi uchazeči o republikánskou nominaci, stal se Trumpovým konkurentem. Pence zatím lavíroval mezi opatrnou kritikou neústavního jednání prezidenta z ledna 2021 a deklarovanou ochotou ho podpořit, pokud bude Trump nominován, a to bez ohledu na povahu žalob, které exprezident do té doby nasbírá. Očividně si nechce pohněvat Trumpa ani jeho příznivce.

Nyní se Pence přece jen rozhodl k ráznějšímu kroku. V projevu v New Hampshire, státu důležitém pro vývoj primárek, pronesl projev, v němž vyzval republikánskou stranu, aby se rozhodla o svém směru. Buď zvolí konzervatismus, založený na principech, anebo populismus. 

Jan Fingerland

Romney i Pence se stylizují do konzervativců starého střihu, ale zatímco ten první lituje úpadku slušnosti, umírněnosti a ochoty se dohodnout, bývalý viceprezident Pence mluví ideologičtěji. Chce návrat k jestřábí zahraniční politice, volnému trhu, propaguje omezenou vládu a „tradiční morální hodnoty“. Pence tvrdí, že pokračovat v populistické cestě bude znamenat úpadek republikánské strany a ztrátu významu.

Zatím se zdá, že Trump má stranu pevně v rukou a období přezkoumávání svého stavu republikány čeká až později. Není ani jisté, jestli se strana tak snadno může vrátit před Trumpa a jestli existovaly idylické doby, o nichž Trumpovi kritici hovoří. Pro tuto chvíli je pravděpodobné, že Donalda Trumpa nikdo z protikandidátů neporazí a proces smíření a uzdravení se odkládá na neurčito.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.