Julie Hrstková: Budou americká cla posledním hřebíčkem do konkurenceschopnosti Evropy?
Prohráváte, utrousil nedávno na konto Evropy a její ekonomiky jeden z nejmocnějších mužů světa, generální ředitel investiční společnosti JPMorgan Chase & Co Jamie Dimon. Čísla mu dávají za pravdu – za posledních 15 let ekonomika Spojených států výrazně předstihla ekonomiku Unie. Pokud byla před 15 lety Evropy s 90procentní velikostí americké ekonomiky srovnatelným partnerem, nyní se smrskla na 65 procent. Vývoj navíc neukazuje, že by mělo dojít ke změně k lepšímu.
Tato skutečnost vynikne nyní, kdy mezi Spojenými státy a Evropskou unií eskaluje obchodní válka. Donald Trump oznamuje uvalení 30procentních cel a hrozí jejích zvýšením ve chvíli, pokud by Evropa reagovala recipročními opatřením.
Čtěte také
Jakékoliv evropské clo by podle Spojené státy přičetli k už navržené 30procentní sazbě. Evropa mezitím odložila cla, která měla platit od pondělí a rozhodla se pustit cestou vyjednávání.
Důvodem jsou obchodní vztahy. Spojené státy byly loni s podílem 20,6 procent největším partnerem pro vývoz zboží z Unie a s podílem ve výši necelých 14 procent druhým největším partnerem pro dovoz.
Na vyjednávání si oba nesmiřitelní partneři – USA a EU – dali čas do 1. srpna.
Co nás (možná) čeká?
Jinou otázkou ovšem je, co by se stalo s evropskou konkurenceschopností, kdyby se stávající obchodní válka dostala do ostré fáze.
Čtěte také
Pokud se podíváme na první pětku největších společností světa podle tržní kapitalizace, není mezi nimi ani jedna evropská společnost. Výrobky jako iPhone, Microsoft zná každý, stejně jako řada Evropanů nakupuje na Amazonu a využívá služeb jako je Google či Facebook.
Jediné neamerické firmy v první desítce největších je Saudi Aramco, saúdskoarabská ropná společnost a tchajwanský výrobce čipů TSMC. Největší světové evropské firmy jsou ve stejném srovnání zhruba deset krát menší. Evropa tak nemůže těžit z pozice lídra trhu v mnoha, respektive ve většině oblastí světového obchodu.
Evropa se brzdí sama
Stále ještě to neznamená, že by nemohla výrazně zvýšit svoji konkurenceschopnost. Tady je ale největší brzdou – poněkud překvapivě – samotná Evropa. Respektive její jednotlivé země, které si i v rámci jednotného trhu s volným pohybem zboží, služeb a lidí brání každou částečku svých vlastních privilegií.
Čtěte také
Takzvané netarifní překážky, dosahují podle propočtů Evropské komise ekvivalent cel ve výši 44 procent v případě zboží, a neuvěřitelných 110 procent u služeb. Roční náklady vyplývající z nesouladů v legislativě se pohybují ve výši kolem 400 milionů eur.
Přes veškerá krásná slova se zatím nezdá, že by jednotlivé země chtěly tyto překážky rychle odstranit.
Nejde o to, že by o svých problémech Evropa nevěděla. Z poslední doby je tu Draghiho zpráva, kompas konkurenceschopnosti, řada summitů a jednání… a praxe zatím neukazuje, že by se situace měla posunout k lepšímu byť jen o milimetr.
Americká cla jsou problém, na jehož řešení má Evropa dva týdny plné vyjednávání, na jejichž konci zřejmě nevyhraje vůbec nikdo. Problém ztrácející konkurenceschopnosti je daleko hlubší a závažnější a dva týdny jsou na jeho řešení asi jako hadr na řešení potopy.
Přesto stále platí, že kdyby se ho Evropa a její jednotliví hráči skutečně snažili reálně vyřešit, možná by si nemusely dělat tak velkou hlavu se cly.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
