James Bond a major Zeman toho mají nemálo společného. Nevěříte?

21. září 2023

James Bond a major Zeman. Ideologizující vzorce vyprávění. Tak se jmenuje knížka literárního teoretika Petra Bílka, kterou připomínáme v rámci Měsíce majora Zemana na Plusu.

Badatelé v ní hledají odpovědi nejen na otázku, co Jamese Bonda a Jana Zemana spojuje.

Čtěte také

Zamýšlí se i nad paralelou mytologického reka a komiksového hrdiny současnosti, nad konstruováním reality a ohýbáním historie pro ideologické potřeby nebo nad vyprávěcími strategiemi obou proslulých sérií filmů.

Z předmluvy vybíráme:

James Bond sice dnes v českém prostoru představuje známou a poměrně solidní značku, ale rozhodně se nestal takovým fenoménem, jakým je v „rodném“ anglofonním světě. Důkazem je počet překladů beletristických knih s postavou Jamese Bonda, počet titulů o něm či spektrum memorabilií nebo minimální reklamně komerční využití „umístěných výrobků“.

Čtěte také

V případě 30 případů majora Zemana jde o statut ještě zajímavější. Seriál měl nesporný dobový vliv už v době původního vysílání, a to nebývalým formátem 30 dílů nebo angažováním valné části renomovaných herců i režimním mediálním zvýznamňováním.

Časovou distancí od doby vzniku nabyl dnes na jedné straně statutu „kultovního“ opusu, ať už jako celek, anebo alespoň v rámci „toho nejlepšího“ (díly jako Studna, Mimikry); zároveň byl ale podroben jisté – chtěné či nechtěné – démonizaci. Při uvedení v České televizi v roce 1999 cítila její dramaturgie potřebu zarámovat seriál dokumentárním cyklem, který měl vyrovnávat dopad seriálu obnažováním „pravdy“ jednotlivých případů.

Víc si poslechněte sami v audiu, ale jen do 21. října 2021. V roce 2007 knížku přečetl a zajímavé ukázky z ní vybral Jan Fingerland. 

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.