Mladé generaci nějaké normalizační seriály už opravdu nic moc neříkají, myslí si historik

3. srpen 2025

„Asi k hodnocení totalitních seriálů opravdu potřebujeme delší odstup. Byl tady přece pokus České televize vysílat majora Zemana s nějakým komentářem, ale to se tehdy úplně nepovedlo. Asi bylo brzy,“ myslí si Petr Fischer, komentátor, publicista a scénárista. 

„Teď už je odstup větší a možná, že je to kvůli mladší generaci skutečně potřeba. Protože dřív jsme trochu přesvědčovali přesvědčené o tom, že to byl propagandistický seriál a že to ty kvality nemělo,“ dodává v pořadu Vertikála.

Čtěte také

Historik a analytik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Kopal se ale domnívá, že pokud některá z televizí dnes podobné seriály vysílá, tak jen proto, že jde o programovou výplň.

„Vliv normalizačních seriálů bych už dnes ale nepřeceňoval. Mladé generaci to fakt už nic moc neříká, spíš to ignoruje. Na druhou stranu to nějaký divácký segment jistě zasáhne, ale z nostalgických důvodů.“

V repríze pořadu se ptá Eva Hůlková. Debatu jsme v premiéře mohli slyšet v září 2023.

V první a premiérové části Vertikály s Adamem Šindelářem se dozvíte:

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková odvolala děkana Katolické fakulty Jaroslava Brože. Ten se převzetí rozhodnutí vyhýbá.

Řídící orgán anglikánské církve odhlasoval zrušení požadavku, aby uchazeči o duchovní službu museli souhlasit s dokumentem o sexualitě z roku 1991. Uvedl, že některé předpoklady v tomto textu se dnes jeví jako předsudečné a urážlivé.

A jak se šíří víra na sociálních sítích? A jak funguje aplikace na modlení? O tom je další díl seriálu Život s Bohem.

Poslechněte si Vertikálu Českého rozhlasu Plus.

autoři: Eva Hůlková , lup
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    mujRozhlas

    –  audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

    Nejposlouchanější

    Více o tématu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.