Jan Kovář. Jak politruk s osmi třídami základní školy rozhodl o majoru Zemanovi
Stačilo mu osm tříd základní školy, aby se z nevyučeného zámečníka pelhřimovského Agrostroje stal jedním z klíčových odborníků na cenzuru v socialistickém Československu. Jan Kovář nejen ovládal velkou část informací v tisku v 60. a 70. letech, ale také byl autorem ideologického záměru seriálu 30 případů majora Zemana. V pořadu Portréty ho připomene historik Petr Blažek.
Rodák (1927) z Těchorázi nedaleko Pelhřimova vychodil čtyři třídy obecné školy a čtyři třídy měšťanky. V 18 letech vstoupil do komunistické strany. V životopisech psal, že byl za války v nacistickém vězení, nikdy ale neuváděl, jak dlouho a za co.
Čtěte také
V únoru 1948 spoluzakládal v Pelhřimově Lidové milice a pak už nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti. Vystudoval jednoroční Ústřední politickou školu KSČ a nastoupil na politickou správu Pohraniční stráže; později byl převelen k politické správě Hlavní správy Veřejné bezpečnosti.
Jako politruk se patrně osvědčil, od roku 1955 pracoval v tiskovém dohledu, tedy v cenzorské organizaci, která dohlížela na obsah tiskovin, rozhlasového a televizního vysílání i výroby filmů a audionahrávek. Také u cenzorů udělal kariéru: vypracoval se na zástupce vedoucího Hlavní správy tiskového dohledu a od roku 1967 byl náměstkem ředitele Ústřední publikační správy.
Akceptovat kritiku
V roce 1964 začal dálkově studovat Vysokou školu politickou ÚV KSČ a dokončil ji v červnu 1968 – naneštěstí právě v okamžiku, kdy byla v Československu zrušena cenzura. Kovář byl propuštěn a do prosince 1968 nemohl sehnat zaměstnání. Příznačné pro tehdejší dobu je, že přestože každý člověk v socialistickém Československu musel pracovat, Kováře za takzvané příživnictví nikdo nestíhal.
Čtěte také
Později se ve svých životopisech chlubil, že po okupaci rozšiřoval česky tištěné sovětské dezinformační noviny Zprávy, stejně tak distribuoval Bílou knihu, Sověty vydanou publikaci, která měla ospravedlnit vojenský vpád do Československa.
Po nástupu Gustáva Husáka do vedení KSČ se Kovář podílel na desítkách novinových článků a rozhlasových pořadů (nejčastěji pod pseudonymem Karel Janík), ve kterých pomlouval klíčové představitele politického a společenského uvolnění z jara a léta 1968.
V 70. letech stál Kovář v čele tiskového sekretariátu Federálního ministerstva vnitra. Z titulu této funkce řídil i chod Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti v Československé televizi. V roce 1973 také předložil ideový námět seriálu 30 případů majora Zemana.
Čtěte také
Z materiálu jasně vyplývá, že „detektivní žánr“ měl být jen nositelem ideologického materiálu, který byl při tvorbě seriálu na prvním místě: „V televizním seriálu nejde o to ukázat jen práci příslušníků Sboru národní bezpečnosti za uplynulých 30 let, ale zobrazit bohatý život naší republiky, její politický a společenský vývoj, ukázat nadšenou a obětavou práci statisíců komunistů i bezpartijních při výstavbě socialismu,“ psal Kovář.
Kovář se podílel na zpracování řady dalších filmů s bezpečnostní tematikou, stejně tak dohlížel na publikace s bezpečnostní tematikou a do jeho gesce patřilo řízení obsahu časopisu Signál. Od roku 1980 začíná jeho postupný pád, nadřízení si stěžovali, že nebyl ochoten akceptovat kritiku. Od Sboru národní bezpečnosti odešel 31. května 1983, v den, kdy dosáhl důchodového věku.
Související
-
O natáčení 30 případů majora Zemana rozhodovalo vnitro. I režiséra vybral ministr, říká historik
V lednu roku 1976 se objevil na televizních obrazovkách seriál 30 případů majora Zemana. Ve skutečnosti šlo o čistou manipulaci a propagandu.
-
Propaganda vymývala lidem mozky v televizních seriálech
Nejvýznamnější propagandou komunistického režimu v socialistickém Československu byly televizní seriály.
-
Mladé generaci nějaké normalizační seriály už opravdu nic moc neříkají, myslí si historik
„Asi k hodnocení totalitních seriálů opravdu potřebujeme delší odstup,“ myslí si Petr Fischer, komentátor, publicista a scénárista.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.