Izrael si potravinovou blokádou poškodil pověst. Hladovějící Gazané Hamás neobměkčí, míní Kalhousová
Nová izraelská ofenziva v Pásmu Gazy za šest týdnů nuceně vysídlila víc než 600 tisíc Palestinců. Nemocnicím dochází zdravotnický materiál i léky, Gazané trpí hladem, přičemž OSN upozorňuje na to, že Izrael používá jídlo jako zbraň. „Blokádou potravin se Izrael snažil dosáhnout ústupků ze strany Hamásu a celou populaci potrestal tím nejhorším možným způsobem,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.
Pozastavuje se přitom nad logikou izraelské strategie – Hamás totiž v minulých letech nikdy neprokázal, že by mu šlo o to, aby se civilistům v Gaze dobře žilo. „Nemyslím si, že tohle představitele Hamásu obměkčí, možná právě naopak. Zatímco pověst Izraele je neuvěřitelným způsobem poškozená,“ hodnotí výsledek nedostatku potravin v Pásmu Gazy.
Čtěte také
Izrael podle ní překročil červenou linii a kriticky se vůči němu vyjadřují i nejvíce přátelské země jako Německo nebo dokonce Česká republika. Evropská unie hrozí přehodnocením asociační dohody.
„Unie je ekonomický tygr, ale bezpečnostní trpaslík, proto používá ty nástroje, které má. Pro Izrael je evropský trh zásadní a potřebuje, aby zůstal otevřený. Uvidíme, jestli na to Izrael bude slyšet, protože se mi zdá, že izraelská vláda je v tuto chvíli naprosto hluchá a slepá,“ konstatuje.
Izrael má podle ní legitimní právo se bránit a zároveň požadovat, aby Hamás ztratil kontrolu nad Gazou, na čemž se shodnou západní i mnohé arabské země.
„Ale způsob té války je nepřijatelný. A hlavně Izrael musí přijít s politickým plánem, který nepředpokládá tak hrozivé věci, jako je etnická čistka Gazanů,“ zdůrazňuje.
Co na to Trump?
Izrael obnovil ofenzivu v Pásmu Gazy na začátku března s cílem porazit Hamás a osvobodit rukojmí. Kalhousová namítá, že podmínky unesených se výrazně zhoršily a izraelská armáda se vrací na místa, kde už opakovaně působila.
Čtěte také
„Netroufám si říci, zda uspěje se zničením Hamásu, ale svět s tou ofenzivou ztratil trpělivost. Tlak na konec války a zahájení rekonstrukce Gazy je obrovský a pro Izrael bude čím dál obtížnější ho ustát,“ doplňuje.
Mír požaduje i americký prezident Donald Trump, přitom to byl on, kdo v březnu přišel s plánem na vytvoření riviéry, který předpokládal vysídlení Palestinců. „Benjamin Netanjahu řekl ‚proč ne‘ a nyní se o něm v Izraeli mluví jako o hotové věci. To je ‚zásluha‘ Trumpa, který pronáší spoustu věcí zcela nepromyšleně, ty však mají reálné dopady,“ podotýká.
V řadě ohledů se ale izraelské představy nepotkávají s americkými zájmy, Trump například uzavřel příměří s jemenskými Húsii den poté, co zaútočili na Ben Gurionovo letiště, zrušil sankce vůči Sýrii a ohledně íránského jaderného programu upřednostňuje jednání před izraelským útokem.
„Myslím si, že s tím bude mít Netanjahu velké starosti, protože sám sebe prezentuje jako člověka, který je naprosto v souladu a v dobrém přátelském vztahu s americkým prezidentem,“ uzavírá analytička.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka