Na Izrael nepoužíváme teatrální metody nátlaku. Snažíme se s ním mluvit přímo, vysvětluje náměstek Hulicius
Izrael navzdory sílící mezinárodní kritice stupňuje útoky v Pásmu Gazy. Evropská unie se kvůli situaci v regionu rozhodla přezkoumat asociační dohodu s Izraelem. „Měli jsme poměrně nedávno v rámci této dohody schůzi s Izraelem, na které byl několik centimetrů tlustý seznam připomínek a výtek, které jsme Izraeli vznesli společně jako evropští spojenci, k čemuž se Česká republika připojila,“ ujišťuje náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL).
Jaký je momentálně postoj české diplomacie k postupu Izraele a humanitární situaci v pásmu Gazy?
Ten postoj se velmi blíží postoji řady evropských partnerů. Naposledy na radě ministrů zahraničí jsme nebyli mezi státy, které požadovaly okamžité otevření asociační dohody s Izraelem, ale vnímáme situaci, která je v Gaze mimořádně bolestivá, která svým způsobem eskaluje, ale zároveň deeskaluje.
Čtěte také
Včera (v úterý, pozn. red.) začala takzvaná humanitární gazanská nadace rozdávat balíčky s potravinovou pomocí přímo obyvatelům Gazy, není to přes zprostředkovatele, což bohužel v Gaze znamená Hamás. Včera bylo rozdáno tuším 460 tisíc porcí jídla osmi tisícům rodin, což je na první den poměrně dobrý výsledek a snad je to znamení, že se situace začne zlepšovat.
Jedna věc, kterou neustále připomínáme, je, že viník celé situace je teroristické hnutí Hamás a to, že si bere civilisty jako rukojmí.
Distribuce humanitární pomoci
Z toho, co říkáte, jsem vysoudil, že Česká republika podporuje operace Gaza Humanitarian Foundation právě v této oblasti. Přestože například OSN i další humanitární organizace právě nastavení tohoto systému kritizují, že je v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Je to tak?
To tak není, samozřejmě. My izraelským přátelům na příslušných jednáních také říkáme, že některé věci už jsou přesmíru a že i v situaci, kdy musí Izrael bránit svoje právo na existenci a právo na obranu, existuje mezinárodní humanitární právo, které by nemělo být překračováno.
Čtěte také
Co to znamená ve vztahu české diplomacie k téhle organizaci? Podporujete ji, nebo ne?
My jsme rádi, že v Gaze jsou distribuovány potraviny přímo těm nejvíc postiženým civilistům, občanům, kteří to potřebují. A že se zabezpečuje, že k této pomoci se nedostane teroristická organizace Hamás, která, a to je prokázáno, v minulosti tuto pomoc zneužívala k posilování vlastní pozice a k ožebračování prostých civilistů v Gaze.
Nemáte výhrady k tomu nastavení? Že se zadržují zásilky humanitární pomoci od dalších organizací na hranicích s Gazou? Že je v Pásmu Gazy stále chronický nedostatek jídla a zdravotnických potřeb?
Čtěte také
Je to hrozné. Ale podle našich informací prvních několik měsíců tohoto roku, kdy během příměří, které Hamás přerušil a nepřeje si v něm pokračovat, se do Gazy dostalo velké množství zásob, léčiv i potravin, které zatím ti lidé ještě mají a ještě je mohou používat.
Teď se Izrael s podporou Spojených států rozhodl přenastavit systém, který tam dosud fungoval desítky let a u kterého bylo důvodné podezření, že je používán teroristickou organizací, která tam drží civilisty jako rukojmí k vlastním obohacování a zlepšování vlastní pozice.
Nevíme, jak to skončí. Velmi vnímáme kritiku nejenom ze strany nevládních organizací, ale i dalších partnerů v Evropě a ve světě. Ale zároveň také vnímáme pozici Izraele, který se snaží přenastavit systém tak, aby se potraviny dostávaly k těm, co je potřebují. A to přímo, nikoli přes zprostředkovatele, kterým bohužel je teroristická organizace.
Přehodnocení dohody
Jenže humanitární organizace zřízené Spojenými státy a Izraelem pomoc nerozdávají všude, ale jenom na několika místech. Je to terčem kritiky s tím, že je to právě na těch místech, kam si Izrael přeje, aby se přesunulo palestinské obyvatelstvo. Ale když se vrátím k tomu, co jste říkal na začátku, že se česká pozice blíží tomu, jaká je pozice ostatních zemí Evropské unie: Británie zavádí sankce, omezuje obchodní jednání s Izraelem, 22 zemí Unie vyzvalo společně k ukončení blokády a Evropská komise má zadání, aby přehodnotila dohodu o partnerství s Izraelem. V tomhle se zdá, že se s nimi neshodujete. Můžete mi to blíž vysvětlit?
Já bych začal zase tím drobným vsunutím, co jste udělal na začátku. Humanitární nadace začala rozdávat potraviny včera (v úterý, pozn. red.), je to jeden den. Za jeden den rozdali 460 tisíc pokrmů, není to tak, že by se už teď dalo říct, že je to nějak omezené. To je první den fungování téhle organizace.
Čtěte také
Ale ten systém je jasný. A má to být na omezeném prostoru.
… Česká republika je středem Evropské unie. Máme asociační dohodu s Izraelem, kterou teď Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) přehodnocuje, to je paní Kaja Kallasová.
Měli jsme poměrně nedávno v rámci této dohody schůzi s Izraelem, na které byl několik centimetrů tlustý seznam připomínek a výtek, které jsme Izraeli vznesli společně jako evropští spojenci, k čemuž se Česká republika připojila.
Z tohoto hlediska rozhodně zůstáváme členem našeho evropského společenství, které vede s Izraelem dialog. Nejdeme tak daleko jako jiné státy, třeba jako Velká Británie, Irsko, Španělsko nebo další. Má to různé důvody.
Můžete mi o těch důvodech něco říct?
My se snažíme s Izraelem mluvit přímo, protože to nám umožňuje mu sdělovat jako přítel příteli i ty nepříjemné věci tak, aby je jako stát, který k nám má blízko a my k němu máme také blízko, lépe vnímal.
Proč nepoužívat tyto metody nátlaku?
... ale nepoužíváme tyto někdy teatrální metody hrozby nebo vyhlašování sankcí v situaci, kdy cílem Izraele je pomoci obyvatelstvu Gazy a zbavit ho jha diktatury teroristické organizace.
To jsou podle vás ty hlavní cíle? Víme o tom, že třeba zástupci izraelské vlády, třeba Becal'el Smotrič, říkají jednoznačně, že cílem je vystěhovat to obyvatelstvo z pásma Gazy a celou Gazu ovládnout.
Ano, to spadá do toho, co je dost mimo mezinárodní právo a humanitární právo, a to jsou věci, ve kterých se klidně připojíme k té (unijní, pozn. red.) pozici.
Ale zároveň vždy požadujeme, aby bylo jasně stanoveno v různých společných pozicích, že to má nějaké důvody a že klíčem je vyřešit situaci teroristické organizace Hamás a osvobodit gazanské civilisty z jejího područí.
Jsme v situaci, která začala 7. října 2023. Nebyla vyprovokována Izraelem. A teď je snaha najít nějaký způsob soužití, aby se otevřela cesta k tomu, aby v Palestině mohly existovat dva státy vedle sebe. To je ten finální cíl a bohužel, teroristická organizace Hamás tenhle cíl nechce.
My se snažíme a Izrael se také svým způsobem snaží dojít k cestě, kdy bude možné mít vedle sebe dva státy.
Zmínil jste dva ministry izraelské vlády a k tomu bych řekl jenom jednu věc. V Izraeli budou později, nebo spíš dříve volby a je docela možné, že ti pánové už ministry nebudou. Ani že jich strany nebudou v Knesetu (jednokomorový zákonodárný orgán, pozn. red.). V Izraeli se vlády mění a je to v ruku Izraelců.
Tohle je věc, která nastane. 20 let Hamás vládne v Gaze a vede k tomu utrpení, které tam teď bohužel je.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
