Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Byl Jan Werich zakázaným autorem?
Jan Werich a Jiří Voskovec jsou dodnes mimořádně proslulou autorskou uměleckou dvojicí. Období socialistického Československa ale pro mnohé znamenalo zákaz tvorby,
-
Z nepohodlného novináře a intelektuála Kalandry udělali komunisté trockistu, připomíná historik
Trockij byl jeden z nejtalentovanějších bolševiků, ale dostal se do nemilosti. Stejně jako další, kteří zas dostali cejch trockista.
-
Revoluční gardy měly obnovit bezpečnost. Místo toho rabovaly a vraždily, připomíná badatel Padevět
Konec 2. světové války odstartoval i zásadní změny v Československu. Obnovení státu také znamenalo pořádek a bezpečnost – to byl ale problém.
-
Jáchymovské tábory vznikly z neprozíravosti demokratů první poválečné vlády, upozorňuje historik
Křížová cesta ke svobodě je připomínkou desítek nevinných obětí, které byly do „lágrů smrti“ odsouzeny ve vykonstruovaných procesech. Proč zrovna Jáchymov?
-
Mýty a realita 17. listopadu 1989: Žádné drama, nebo pouliční masakr?
Klíčové datem našich soudobých dějin je bezpochyby 17. listopad 1989. Změnil nejen životy občanů, ale především Československo nastoupilo cestu přeměny v demok...
-
Za komunistů byli lidé posíláni za mříže i jen za své mravní stanovisko, popisuje historik
Nástup komunistů do vedení Československa zasáhl všechny oblasti společnosti: od ideových odpůrců, třídních nepřátel a nepřátel přátel.
-
Svobodná Evropa nabízí znovu zprávy v maďarštině a bulharštině. Proč?
Zahájení rozhlasového vysílání bylo předělem v šíření informací. Osvědčilo se v období druhé světové války, kdy lidé i přes zákazy poslouchali vysílání z Londýna.
-
Celá éra emancipace českého národa a posilování Prahy skončila s 1. světovou, říká historička
Význam jednotlivých částí monarchie vyjadřovalo postavení jejich hlavních měst – takže i Prahy. Ta se na několik let stala hlavním rezidenčním městem.
-
V roce 1967 začala lidické děti hledat i StB, zřejmě kvůli propagandě. Nenašli nikoho, říká historik
Většina lidických dětí zahynula v plynových komorách, některé se „ztratily“, několik z nich se vrátilo domů. Proč je znovu začala hledat i StB?
-
Existoval v roce 1918 československý národ? Jen další z prvorepublikových mýtů, odpovídá historik
Dne 28. října 1918 zasedal v pražském Obecním domě Národní výbor československý – Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 32
- 33
- 34
- 35
- 36
- …
- následující ›
- poslední »