Iva Pekárková: Nové hmoty, noví strávníci
Začátkem osmdesátek se plastům ještě často říkalo „nové hmoty“, tedy hmoty, které se na naší planetě nevyskytovaly, dokud je nevyrobil člověk. Tenkrát jsme byli přesvědčení, že jsou nezničitelné. Odhad doby, která je potřeba k tomu, aby se rozpadl obyčejný igelitový pytlík odhozený v lese, zněl „tisíc let“.
Pravda, byla to pro nás poněkud abstraktní představa, igelitových pytlíků byl v socialistickém Československu nedostatek a neodhazovali jsme je. Pečlivě jsme je schraňovali.
Čtěte také
Paní profesorka na mikrobiologii si už tenkrát byla jistá, že by lidstvo dovedlo vytvořit bakterii, která se umí živit plasty, ale bylo by to děsně nebezpečné. Co kdyby utekla? To by sežrala půl světa!
Dnes už se lidstvo bakteriálních plastožroutů nebojí. Naopak: oslavuje tvory, kteří se naučili plasty rozkládat. A Příroda se překonává: Teď, když jsou kolem nás celé hory plastových odpadů, se ve vodách a v půdě po celé zeměkouli objevují noví a noví tvorové, kteří je umějí využívat jako potravu.
V roce 2016 objevili vědci na skládce plastů určených k recyklaci v městě Sakai v Japonsku bakterii, která dovede rozkládat PET lahve, a pojmenovali ji Ideonella sakaiensis. Ideonella podle průzkumů není rozšířená po celém světě, ale genové úpravy by jí mohly dopomoci přežít v rozmanitém prostředí.
Čtěte také
V roce 2018 se na scéně objevil nový kmen bakterie rodu Pseudomonas – ano, té, která se vyskytuje na celém světě a způsobuje nepříjemné infekce u lidí. Tenhle kmen díky mutaci enzymu taky dovede rozkládat polyuretany včetně PET lahví. Už předtím některé bakterie uměly plasty rozkládat, potíž byla v tom, že je brzo zabily produkty rozkladu. Nová Pseudomonas přežije mnohem vyšší koncentraci zplodin.
Čím víc plastů, tím víc plastožroutů
Existují nejméně čtyři druhy nižších hub – plísní, chcete-li –, které se taky naučily žrát plasty. Ta nejvíc studovaná z nich je Parengyodontium album. I ta se vyskytuje na celé zeměkouli.
A v roce 2022 vědci objevili, že sliny larev zavíječe voskového (Galleria mellonella) dovedou rozkládat plastové pytlíky.
Zavíječ voskový je oblíbený modelový organismus, a tak nebylo těžké přesně změřit, jak rychle dokáže plast žrát. Bylo zjištěno, že sto larev přes noc zlikviduje 92 miligramů plastových pytlíků.
A to zdaleka není všechno. Objevují se další a další organismy, které dovedou plastů využívat ke své obživě. Stačilo sto let od objevu první „nové hmoty“ – bakelitu v roce 1907, a Příroda se naučila využívat zdroje, jaké tu nikdy předtím nebyly.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
