Iva Pekárková: Houba, která žere paprsky smrti
Zhruba dvacet let po havárii jaderné elektrárny v Černobylu si vědci všimli, že se v uzavřené zóně kolem reaktorů, kde je radiace tak vysoká, že ohrožuje život každého, kdo v ní stráví víc než pár hodin, rozrůstá podivná černá houba.
Cladosporium sphaerospermum je houba nebo, chcete-li, plíseň, která se vyskytuje na celém světě, prospívá ve volné přírodě i v prostorách, které vystavěli lidé.
Čtěte také
Známá je nejméně od roku 1850 a současné jméno jí dal německý mykolog Albert Julius Otto Penzig v roce 1886, rovných sto let před černobylskou havárií.
Zatímco mnohým živým tvorům radioaktivní záření v Černobylské oblasti zkracuje život a pohrává si s jejich genovou výbavou – psi nebo myši, kteří tam žijí, jsou tak zmutovaní, až z toho jde vědcům hlava kolem –, Cladosporium sphaerospermum nejen že prosperuje, ale dokonce se, jak to vypadá, rozrůstá směrem ke zdrojům záření. Tak jako se vyšší rostliny táhnou ke zdrojům světla.
Čtěte také
Zkoumat cokoli v černobylské zakázané zóně vyžaduje oddanost věci, odvahu a sebeobětování.
Radioaktivního jódu s poločasem rozpadu 8 dní už se bát nemusíme, ale radioaktivního stroncia a cesia, které mají poločas rozpadu kolem 30 let, v zakázané zóně zbyla spousta. Každý vstup do zóny je pro člověka nebezpečný a není radno si odtud odnášet radioaktivní vzorky.
Dá se toho využít?
Přesto už vědci analyzovali genom Cladosporia odebraného ze stěn černobylského reaktoru 4. Vypadá to, že se tahle houba dokonale přizpůsobila životu v zóně smrti.
Čtěte také
Využívá melanin, ten samý pigment, který chrání nás lidi před slunečním zářením, k zachycování gama paprsků. A nejen to. Zdá se, že se jimi živí.
Přeměňuje radiační energii v chemickou díky procesu zvanému radiosyntéza. Ta má stejný princip jako fotosyntéza u vyšších rostlin: Fotosyntetizující rostliny využívají viditelné, případně ultrafialové záření, radiosyntentetizující organismy jako Cladosporium záření o ještě kratší vlnové délce, jako je gama záření.
A zjevně prosperují. Taxonomie černobylských Cladosporií není tak docela vyřešená, není vyloučené, že v okolí reaktorů žije několik podobných druhů, které se koneckonců mohly rozrůznit i díky vysoké radiaci.
Jedno je jisté: tahle houba má smrtící paprsky ráda. Vědci uvažují o možnosti využívat ji jako ochranu i zdroj energie při výpravách do vesmíru.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
