Iva Pekárková: Když posloucháte svého lékaře
V prvním jarním dnu letošního roku Británie překonala vlastní rekord a naočkovala 873784 lidí proti covidu. K mé velké radosti byl jedním z nich i můj skoromanžel K.
Čtěte také
Sběhlo se to překvapivě rychle. O půl dvanácté, když se vlakem vracel z ranní směny, mu pípla textovka oznamující, že na něj došla řada, obdržel číselný kód a může si domluvit termín na první dávku. Ve dvanáct otevřel dveře bytu, vrazil mi mobil do ruky a přikázal mi, ať mu ten termín domluvím, vždyť už jsem v tom zběhlá.
Ve 12:05 se ukázalo, že jsou volné termíny na dnešek, hned na 12:20. Podle K.-ových instrukcí jsem na tu hodinu klikla, on si vzal tričko s krátkým rukávem, aby se nemusel v ordinaci svlékat do půl těla, naskočil na kolo a ve 12:19 byl na místě.
Pak mi volal z čekárny, ve kterou se proměnila parkovací garáž, a hlas se mu třásl rozčilením: „Ptal jsem se. Dávají AstruZenecu. Mám to vzít? Nebo mám utéct?“
Čtěte také
Znovu, už poněkolikáté, jsem zopakovala fakta: AstraZeneca je podle Evropské lékové agentury naprosto bezpečná vakcína. Ty zvěsti o krevních sraženinách se neprokázaly. Jakmile bude mít první dávku, sníží se pravděpodobnost, že covid chytí, minimálně o padesát procent, a navíc se o devadesát procent sníží pravděpodobnost, že bude mít těžký průběh.
A pak ho zavolali do ordinace. Tam se K. neopomněl na bezpečnost AstryZenecy přeptat zvlášť lékaře a zvlášť zdravotní sestry. Oba ho ujistili, že je vakcína zcela bezpečná. Když si představím, že jim stejné otázky pokládají nejméně čtyři lidi z pěti, divím se, že jim dosud nevyrostla svatozář.
Řekli, že budu malátný. A jsem.
Sestřička počkala, až K. pevně semkne víčka, aby neviděl, jak mu jehla zajede do masa. „Asi tak za hodinku se možná budete cítit malátný,“ upozornila ho.
K. cestou domů nakoupil, a když dorazil, byl celý nadšený. „Šlo to ráz na ráz! Nečekal jsem ani deset minut. Očkovali mě přesně ve 12:28. Moment – kolik je?“
Bylo 13:27. K. se chytil za hlavu. „Cítím se malátný! Přesně jak říkali. Musím si lehnout.“
A tak K., zvyklý poslouchat lékaře, 59 minut po injekci padl na lože a trvalo mu nejmíň sedm minut, než usoudil, že už je v pořádku. Mám radost, že ho sestřička neupozornila, že by mohl spadnout ze schodů a zlomit si nohu. Zaručeně by to udělal.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
