Iva Pekárková: Až budeme všichni bydlet v Texasu

Dav, lidé, Staroměstské náměstí
Dav, lidé, Staroměstské náměstí

Lidstvo je přemnožené. Tohle prohlášení ještě před deseti lety nevyvolávalo žádné velké emoce.

Dnes, když je lidstvo ještě přemnoženější, se ozývají hlasy: „Přelidněný svět? Málo vody? Nedostatek potravin? Úbytek tropických pralesů? Vymírající rostliny, zvířata a hmyz? Globální oteplování? To je alarmismus! Zachovejte klid. Vody je v oceánech dost a dost, zásobování potravinami a energií vyřeší moderní technologie.

Iva Pekárková: Úlety našich praprababiček

Neandertálec

Moje poslední povídání – to o běloších a jaru – se setkalo s mocnou odezvou ze strany mých kamarádů a známých.

A, mimochodem, kdyby celé lidstvo bydlelo v rodinných domcích, vešli bychom se na území Texasu. O nic se nestrachujte a množte se víc! Zejména v Evropě. Protože Evropa, milí zlatí, stárne a vymírá, Evropané jsou nahrazováni jinými rasami, naše kultura cizími kulturami. Už nikdy nebude jako dosud.“

Přiznám se, že nenacházím žádnou logickou souvislost mezi vymíráním Evropy a stěhováním celého lidstva do Texasu. Ale propočetla jsem si to.

Všichni se tam vejdeme

Iva Pekárková: Na jaře chci být běloška

Jaro, včela a šafrán

Je jaro. A já si, tak jako každý rok, říkám, že vlastně není tak špatné být běloch nebo běloška.

A věřte tomu nebo ne, ona je to pravda. Kdyby se celé lidstvo, nějakých sedm miliard jedinců (odhadem, protože tohle se přesně spočítat nedá) přestěhovalo do rodinných domků v Texasu, skutečně bychom se tam vešli.

Kdybychom lidstvo do domků rozdělili po „ideálních“ nukleárních rodinách – tatínek, maminka a dvě zvedené děti – na každou čtyřčlennou rodinu by připadl čtvercový pozemek o hraně téměř 20 metrů – typická rozloha pozemků v zahrádkářských koloniích za Prahou.

Kdyby se lidé rozhodli žít podle afrického nebo asijského modelu a v každém domku by jich bylo sedm, měli by pozemek o hraně 26 metrů.

Iva Pekárková: Bojíte se robotů?

Robot HitchBot

Bojím se robotů. Začalo to už v dětství. Babička měla obrovský kuchyňský robot, který když zapnula, řval jako motory jumbo jetu a cukal sebou tak, že se celý barák kymácel.

A pokud by si vybrali ultraevropský model – v každém domku jeden osamělý tvor – pořád by domky měly pozemek téměř deset krát deset metrů. Takže ano, je to tak. Všichni bychom se tam vešli.

Pravda, Texas je největší stát kontinentálních USA, má skoro devětkrát větší rozlohu než Česko. A nevešlo by se do něj kromě nás už vůbec nic. Žádné veřejné budovy, školy, nemocnice, žádné parky ani silnice. Prostě nic.

Ale co já vím, třeba by se tam lidstvu budoucnosti žilo docela dobře. Seděli bychom ve svých domečkách, se světem komunikovali přes internet a dobře seřízené drony by nám v pravidelných intervalech shazovaly na dvorek vodu, jídlo a oblečení, případně hračky pro děti i pro dospělé.

Iva Pekárková, prozaička, publicistka a překladatelka

A není vyloučené, že by se naše stavy začaly poznenáhlu snižovat: každý, kdo by zatoužil po nevirtuálním sexu s člověkem, který není jeho blízký příbuzný, by musel za tím účelem přelézat ploty.