Iva Pekárková: Ach, ti kříženci

Křídlatka zaplevelila povodí Morávky
Křídlatka zaplevelila povodí Morávky
0:00
/
0:00

Je to mrcha. Kdosi ji sem přitáhl z daleka, prý jako okrasu do zahrádek. Utekla do volné přírody.

Dlouho tiše přežívala a nenápadně se množila. A pak jí povodně v roce 2002 umožnily se rozšířit po tocích řek. Dnes už je úplně všude.

Iva Pekárková: Demonstrace jako folklór? Kdepak!

V některých anglických městech naleznete smaltované směrovky, které vám poradí, kam jít demonstrovat právě tak, jako kam si dojít na záchod

„Můžeš se na to vykašlat, nic tím nezměníš,“ informují mě – až příliš často – rozčarovaní kámoši, Češi, Slováci, Angličané i Američané.

Ano, uhodli jste. Mluvím o křídlatce české, Reynoutria × bohemica. Je to kříženec křídlatky japonské a křídlatky sachalinské, a přestože je neplodný a nemnoží se semeny, zdá se, že je ze všech tří druhů křídlatky v Česku ten nejúspěšnější. A nejen v Česku. I ve zbytku Evropy a v Severní Americe.

Je to botanicky řečeno zavlečený invazní druh, laicky řečeno nebezpečný vetřelec. Rychle se množí kořenovými výhonky, podobně jako trnovník akát, další zavlečený invazní druh, a jediný jeho „jedinec“ dokáže vytvořit na rozlehlé ploše těžko proniknutelné houštiny, vysoké dva až čtyři metry. Křídlatka samovolně vytváří monokultury s efektivitou srovnatelnou s bambusem. Ke vzniku nové houštiny stačí několikacentimetrový kousek kořene.

Kam vstoupí, tam mnoho let tráva neroste. Doslova. Husté monokultury křídlatky zabraňují v růstu dalším rostlinám a jejich spadané listy navíc okyselují půdu. Křídlatka způsobuje vymírání mnoha druhů členovců, čímž decimuje i vyšší živočichy, kteří se jimi živí.

Dá se vyhubit?

Iva Pekárková: Řepka za to nemůže!

řepka olejka

Před mnoha lety mě pobavilo, když si jedna britská dáma stěžovala na řepku – z čistě estetických důvodů.

Díky kombinaci rychlého růstu, neuvěřitelné regenerační schopnosti a značné toleranci k herbicidům je velmi těžko vyhubitelná. V Česku se o to pokouší zatím jen správa chráněných oblastí. Není to snadné.

Ale z vlastní zkušenosti vím, že nemožné to taky není. V Záběhlicích, na kousku postindustriální loučky u Botiče, ke které chovám už od mládí romantický vztah, se rozmnožila křídlatka a mě to namíchlo.

Při každé cestě do Prahy jsem zašla na tuhle loučku s jedním nebo dvěma kámoši a křídlatku jsme vymýtili. Vždycky zas dorostla. Ale ubývalo jí a dnes, po třech nebo čtyřech letech mýcení, se na loučku vrátily jiné rostliny. Jsou to kopřivy, ale co na tom? I vetřelce jménem křídlatka česká je možné se zbavit!

Iva Pekárková

A protože vím, jak mnozí lidé uvažují a jaké jinotaje hledají v obyčejném, jednoduchém, veškeré ironie prostém textu, chtěla bych na závěr zdůraznit, že pan Tomio Okamura není kříženec. Má sice asijské kořeny tak jako křídlatka a zaplevelil už v Česku mnoho míst – včetně lidských myslí –, ale kříženec to není. Tak jako všichni ostatní lidé na Zemi patří i on, jakkoli to zní neuvěřitelně, do poddruhu člověk moudrý – Homo sapiens sapiens.