Iva Pekárková: Řepka za to nemůže!
Před mnoha lety mě pobavilo, když si jedna britská dáma stěžovala na řepku – z čistě estetických důvodů.
Podle ní je žluť řepky příliš křiklavá a uměřenou anglickou krajinu hyzdí.
Iva Pekárková: Zahaleni do Apríla
Znáte ten starý vtip? Pravoslavný pop, katolický kněz a židovský rabín se přou, čí Bůh je mocnější.
Z estetických důvodů mi řepka fakt nevadí. I když mně osobně se víc líbí tmavší, zlatavá žluť pampelišek. Je ale pravda, že se tahle plodina, tak často proklínaná, v krajině vyjímá víc než všechny jiné. I když je řepkou oseto údajně „jen“ 16 procent české, moravské a slezské orné půdy, člověk by přísahal, že je to spíš tak 60 procent. A, jak se zdá, lidé ji nenávidí.
Několikrát jsem teď cestovala vlakem po Čechách a Moravě. A snad při každé cestě v kupé seděl rozhořčený starší pán, znechuceně vyhlížel ven a mumlal: „Zatracená řepka, zatracená řepka!“
Na jednu stranu mě to potěšilo. Ale na druhou – kamarádi, vždyť řepka za to nemůže!
Pravda, vyčerpává prý živiny z půdy efektivněji než třeba pšenice. O tom, jestli je řepkový olej zdraví prospěšný, anebo je to jed, se stále vedou spory. Skoro 50 procent oleje z naší řepky jde do biopaliv a už je jisté, že motorům neprospívá.
To ovšem není problém řepky, ale jejích spotřebitelů. Kamarádka botanička tvrdí, že Brassica napus napus není invazní rostlina a samovolným šířením ekosystém nezničí.
Řepka, anebo zbohatlíci?
Iva Pekárková: Na léto do Londýna
Už třináct let v Londýně tlumočím pro krajany. A tak jsem si nemohla nevšimnout, že mi každý rok, jakmile se oteplí, přibydou klienti.
Myslivci si opakovaně stěžují, že lesní zvěř houfně umírá na následky spásání řepky. To je bohužel pravda. Ale ne proto, že by řepka byla tak jedovatá. Zemědělci ji bohatě hnojí a zalévají pesticidy, protože tím zvýší výnos až na dvojnásobek.
Mnozí během sezóny používají pesticidy dvou i tří druhů, aby nepřekročili povolená množství jednotlivých z nich. Docela fikané, co? Zvířata skutečně mají čím se otrávit. A hmyz taky. O zamoření půdy pesticidy a jejich splachu do řek ani nemluvě.
Jak bývá naším dobrým zvykem, i v případě řepky viníme ze zločinu nikoli pachatele, ale oběť. Tentokrát zářivě, nápadně žlutou. Ale řepka za to vážně nemůže. Byla zotročena a zneužita, její jméno pohaněno a zašlapáno do prachu.
A tak mám návrh: až budete příště projíždět tou krásnou středoevropskou krajinou, kterou naše země dostala do vínku, zkuste si nemumlat „zatracená řepka, zatracená řepka“. Místo toho zanadávejte: „Zatracení prolhaní, vyčůraní, chamtiví zbohatlíci, kteří se snaží z půdy vytřískat, co můžou, a je jim úplně jedno, komu a čemu tím ubližují. Hlavně ten jeden.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
