Ondřej Neff: Polámal se velrybeček
Možná jste také sledovali příběh velryby pojmenované jako Timmy. Před měsícem uvázla v mělkých německých vodách. Pomocníků se našlo víc než dost, záchrana byla obtížná, nebo dokonce nemožná. Nakonec patnáctimetrového keporkaka strčili do jakéhosi plovoucího akvária a odvezli Kielským průplavem do hlubších vod u Dánska. Tam ho v sobotu vypustili. Rozloučil se obvyklým velrybím vodotryskem a zmizel v hlubinách.
Jak příběh skončil, nevíme. Snad se to dozvíme, protože zvíře na sobě má gépéesku a vysílačku. Naivní nadšenci jako jsem já se radují, odborníci jsou skeptičtí, nebo se dokonce hněvají.
Čtěte také
Přiznávám se k naivitě, ale skepse je ve mně také hodně. Vzklíčila v raném věku reflexí básně klasika dětských říkadel Josefa Kožíška. Polámal se mraveneček, pláče celá obora, rozjímal jsem coby vesnické děcko, vyrůstající v lese obydleném miliony mravenců. To bych to rád viděl, tu naříkající oboru a mravenčího doktora.
Později, už jako kluk ze Žižkova, jsem si vysloužil pověst cynika kvůli příhodě s ptáčátkem. Přiběhla útlocitná dívenka s ptáčkem čerstvě vyklubaným v dlaních. Budeme se o něho starat, vychováme ho a naučíme lítat. Nejlíp by bylo spláchnout ho do záchoda, radil jsem a bylo zle. Dívenka ještě odpoledne ztratila zájem a o ptáčka se postarala kočka, ale zlá pověst mi zůstala.
Skepse se promítla se zase o mnoho let později, když jsem pro Káju Saudka psal scénář pro comics Arnal a dva dračí zuby. V jedné epizodě tam vědátoři Arnala mordují a on se jich ptá: „Jste si jisti, že mi pomáháte?“
Tím se dostávám zpátky ke keporkakovi Timmymu. Nebyl na tom stejně, jako to vypadlé ptáčátko v dlaních cituplné dívenky? Jak to tak vypadá, čím víc kdo tomu rozumí, tím větší skepse – a přitakání mému řešení případu ptáčátko. Ale nezlomná je snaha zvířatům pomáhat hlava nehlava.
Někdy se to podaří i s velrybami. V roce 1985, a pak zase 1990 se do zátoky v San Francisku zatoulal keporkak. Dostal jméno Humphry. Dokázali ho akustickými signály vyvést ven a pak byl spatřen ve volných vodách o rok později, takže lidskou snahu o záchranu přežil.
Přál bych si, aby to stejně dobře dopadlo s Timmym, ale co záleží na mém přání. Mohu jen doufat, a také rozjímat nad otázkou: „Jste si jisti, že mi pomáháte?“ Ona tato pochybou poznamenaná otázka pasuje na mnohé situace nejen velrybího, ale i lidského života.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
