The Independent: Změna klimatu je tu o dekády dřív. Současných vln horka a vlhka jsme si dřív nevšimli

11. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy ostrov - mlha - moře

Na základě dat z meteorologických stanic vědci identifikovali tisíce dříve vzácných souběžných vln extrémního horka a vysoké vlhkosti vzduchu, píše britský The Independent.

Vysledovali je v Asii, Africe, Austrálii, Jižní i Severní Americe. Dřív si výzkumníci fenoménu nevšimli, studie se totiž zaměřovaly na průměrné hodnoty naměřené na velkých plochách a v několikahodinových intervalech.

Čtěte také

Vlny horkého a současně vlhkého vzduchu zasahují především pobřežní oblasti, ale nevyhýbají se vnitrozemí. Data navíc ukázala, že roste frekvence i intenzita těchto jevů. Jejich souběh ohrožuje ekonomiku zasažených oblastní, ale i lidské životy. „Dřívější studie předpokládaly, že něco podobného se bude dít za několik dekád, ale děje se to už teď,“ cituje autory studie z Kolumbijské univerzity The Independent.

Největší katastrofu mohou takové podmínky způsobit v rozvojových oblastech. V horku a současně vlhku se lidský organismus snadno přehřívá a kolabuje. V podmínkách, kde se žije především venku a klimatizace v domě je tak jako tak utopií, je to velký problém. Extrémní podmínky tak mohou některé oblasti změnit v neobyvatelné a vést k masové migraci, uzavírá The Independent.

Vlády musejí udržet nervy na uzdě

Celosvětový trh s potravinami prochází těžkou zkouškou, píše se v aktuálním vydání magazínu The Economist. Před dvěma měsíci, na začátku pandemie, se řada lidí lekla, že brzy nebude možné koupit chléb, máslo nebo třeba fazole, a tak si raději nakoupili potraviny do zásoby. Regály supermarketů jsou ale dnes zaplněné, jako by se nic zvláštního nedělo. Je to takový malý kapitalistický zázrak, který ukazuje schopnost dodavatelského řetězce přizpůsobit se novým podmínkám.

Čtěte také

Systém samozřejmě není dokonalý a čelí spoustě problémů včetně potenciálního nedostatku pracovních sil nebo špatné sklizně, vyjmenovává The Economist. Zatím ale distribuce potravin funguje dobře. Magazín ovšem varuje před přehnanou snahou vlád jednotlivých zemí o soběstačnost, například právě tu potravinovou. Zhruba 10 % světového HDP totiž tvoří zpracování potravin – tedy jejich cesta z pole až na náš talíř. Na celém procesu se podílí 1,5 miliardy lidí a čtyři pětiny populace konzumují potraviny produkované v zahraničí.

Celý systém je jemně vyladěný a větší zásahy mohou snadno vyvolat kolaps. The Economist takovou situaci popisuje na příkladu let 2007 a 2008, kdy zdražení energií vedlo ke zvýšení cen potravin. Vlády některých zemí zpanikařily a začaly uvalovat embarga na vývoz. Na trzích to vyvolalo ještě větší úzkost a hnalo to ceny ještě výš. Výsledkem byla vlna nepokojů v rozvojových zemích, které se dostaly do nejhorší potravinové krize od 70. let. V současné krizi musí vlády udržet nervy a nechat světový potravinový trh otevřeně obchodovat, uzavírá The Economist.

Jak zachránit turistickou sezónu?

To, že bude turistická sezona 2020 jiná, je jasné. Ale jak? Tím si lámou hlavu v mnoha oblíbených dovolenkových destinacích, včetně Chorvatska. I tamní epidemiologové a politici stále přemýšlejí, za jakých podmínek otevřít hranice a zachránit tak, co se ještě zachránit dá. Píše o tom chorvatský server Index. Úvahy o tom, že by výpadek zahraničních hostů mohli nahradit domácí, vidí část odborníků jako naprosto liché, protože Chorvaté na to jednoduše nemají dostatečnou kupní sílu.

Čtěte také

Na druhou stranu, většina turistů do Chorvatska cestuje autem, nikoliv letadlem, jako třeba do Egypta, Řecka nebo Tunisu. To by mohla být výhoda, uvádí Index. Hodně bude záležet na postoji Slovinska coby tranzitní země. Část hostů, která nemohla na dovolenou do Chorvatska v předsezóně, přesunula podle hoteliérů rezervace na konec léta a začátek podzimu.

Když půjde všechno dobře, výpadek by oproti původním odhadům nemusel dosáhnout dramatických 80 %, jak předvídala část expertů na začátku pandemie. Poskytovatelé turistických služeb doufají, že po otevření evropských hranic budou hosté utrácet mnohem víc, než obvykle. Podobný jev už konec konců hlásí některé oblasti v Číně, připomíná Index.

Víc si poslechněte v audiu.

autoři: Martina Mašková , Ladislav Dvořák , lup
Spustit audio

Související