Thomas Kulidakis: Turismus a epidemie koronaviru, která se proměnila v pandemii hospodářské krize
Nejistota způsobená koronavirovou krizí, strach z nákazy a přísná vládní opatření znejistily řadu lidí v letních plánech.
Vzhledem k vývoji epidemie a ekonomické nutnosti není ale potřeba házet flintu do žita v touze vyjet za hranice. Jeden stát za druhým hranice otevírají a chystají se zahájit turistickou sezónu.
Čtěte také
Můžeme si tak být poměrně jistí, že nepřijdeme o krásy Banátu, Transylvánie, o Černé moře v Bulharsku, Jadranské v Chorvatsku, Středozemní v jižní Evropě. Ani o zelenající se lesy severní Evropy nebo krásy památek Evropy západní, včetně Francie.
Přísná karanténní opatření totiž nepřinesla jen tak pozitivní věci, jako je čistší voda a čistší vzduch. Zadělala také na ekonomický propad, který se jednotlivé státy budou snažit co nejrychleji dohnat. Z toho důvodu se dovolenkové destinace chystají začít provoz nejpozději 1. července. Domácí poptávka totiž peníze návštěvníků nahradit nedokáže.
V jihovýchodní Evropě jsou v čele snah o rychlý začátek sezóny Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko a Řecko. Všechny země už oznámily plán uvolňování opatření, Řecko je dokonce podle posledních informací hodlá uspíšit. V regionu jsou v sázce statisíce pracovních míst, podpora vlád obyvateli i veřejné finance.
Nasbírat síly
Čtěte také
Ilustruje to příklad Rumunska – to si neví příliš rady s více než milionem občanů, kteří se vrátili z práce v zahraničí. Nejenže neposílají peníze do vlasti svým blízkým, ale ještě rozšířili řady nezaměstnaných. Jediné, co zbývá, je přijít na to, jak znovu otevřít hranice.
Řečeno slovy eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Johanssonové: přitom není problém to, že by snad členské státy Evropské unie hranice nechtěly otevřít, ale že neví jak. Způsobily si to samy, protože na starém kontinentě se opět projevil neduh známý z migrační krize. Když šlo do tuhého, postupoval každý na vlastní pěst.
Teď je potřeba dohodnout se na případném dostupném testování návštěvníků, nebo se smířit s možností, že cestovat budou jen takzvaně méně ohrožené skupiny. Argument pro otevírání hranic a obnovení turismu ale není jen ekonomický. Je také politický. Jedním z hlavních symbolů Evropské unie je volný pohyb osob, zboží a služeb.
Čtěte také
Situaci by tedy nevyřešily organizované zájezdy po předem určených koridorech. Vyřeší ji jen obnovení možnosti cestovat tak, jak jsme na to zvyklí. Poznáváním různých koutů Evropské unie i jejího sousedství si totiž lidé mohou uvědomit, že náš druhý nejmenší světadíl na světě sdílíme společně a jeho osud držíme ve svých rukou. Toho jsou si vědomí i političtí představitelé jednotlivých států.
Letní měsíce by se podle všeho měly opět nést ve znamení svobody rozhodnout se, jestli zůstat doma, nebo jet za hranice. Není totiž nutné jet ven. Nezbytné je vědět, že daná možnost existuje.
Čím více lidí vyjede, tím bude strach menší a ekonomické škody se sníží také. Sníží, ale nesmažou, protože sezóna začne později a vzhledem k plánovaným opatřením bude lidí méně. Stoly budou dále od sebe, místo švédských stolů donáška na pokoj a podobně.
Nikdo neví, co přinese podzim a případná další vlna nákazy virem. Léto snad přinese šanci nasbírat síly pro nejistý vývoj příští.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
