Jan Vávra: Nenechat se vystrašit!

14. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Policisté, celníci i armáda hlídají v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru hranice
0:00
/
0:00

V návalu uspokojení nad zvládáním koronovirové epidemie a postupným rozvolňováním nejrůznějších omezení poněkud zapadlo znepokojení nad způsobem, jakým vláda omezila naše práva a svobody.

Přitom námitky nepřišly od „pražské kavárny“ ani samozvaných občanských iniciativ, ale od právníků nejrůznějšího zaměření.

Čtěte také

Jak advokáti provozující praxi, tak teoretičtí ústavní právníci vyjádřili značné znepokojení nad způsobem, jakým vláda vyhlásila nouzový stav a omezila naše svobody. Stručně to pojmenoval advokát Václav Vlk: „Česko má první oběť koronaviru. Ústavní systém.“ Někteří advokáti pak podali stížnost k Ústavnímu soudu.

Přitom nejde o právní formalismus, jak se námitky advokátů snažili bagatelizovat někteří novináři. Podstatné je, že s námi vláda jednala – a bohužel stále jedná – jako učitelka v mateřské školce. Nejdřív nás „zlý muž“ Prymula všechny vystraší, že budeme nemocní. Nato vystoupí premiér, ministři vnitra a zdravotnictví a oznámí, že „teď tedy musíme poslouchat a nesmíme tohle a tohle“. Konec.

Podle právníků ale nestačí říct „budete nemocní“. Vláda měla říct, že má takové a takové informace, že se musíme podle toho chovat, a že proto po pečlivé úvaze přistupuje k omezení určitých práv – dělá to přitom jen na minimální dobu a v minimální míře. Nejde o formální nedostatek, právě popis, proč a jak, dává opatřením legitimitu, umožňuje pochopení a kontrolu, proč dochází k omezování našich práv a svobod.

Ústavou zaručená práva a svobody

Snad nejpregnantněji je vládní svévole vidět na zákazu vycestovat z ČR. Pokud by vláda měla srozumitelně vysvětlit, proč tento zákaz zavádí, došla by brzy k závěru, že žádné legitimní důvody nejsou. To, že někdo vycestuje z ČR, nijak nesouvisí se zdravotní situací v ČR a on tím nikoho neohrozí. Že při návratu do země bude muset do karantény, je zcela legitimní a člověk s tím musí počítat. Ale samotný zákaz vycestování legitimní není a není ani logický.

Čtěte také

Je jistě potěšitelné, že jednotlivci i občanská společnost začali spontánně řešit problémy, které vláda nezvládala, že se zvedla vlna solidarity se zdravotníky a nejvíce ohroženými skupinami, že si lidé navzájem pomáhají, i když – jak je v Čechách zvykem – se ve stejné míře i udávají.

Domácí výroba roušek je jistě dojemná, jakkoli zde již vznikla atmosféra, že kdo nemá svoji látkovou roušku, není Čech. Smutné – bohužel možná i příznačné – ale je, že občanská společnost, včetně slavných Milionů chvilek pro demokracii, tohle protiprávní omezení občanských práv a svobod neodsoudila a nevystoupila proti němu. Nejvíc ale v tomto smyslu selhala politická opozice, která odhalila svoji totální impotenci a potvrdila, že proti vládě nemá co nabídnout.

Je celkem pochopitelné, že ve společnosti, která se nechá jedním Prymulou vystrašit, není snadné připomínat spoluobčanům, aby si nenechali omezovat svoje ústavou zaručená práva a svobody více, než je nezbytně nutné.

Jan Vávra

Strach má větší sílu než rozum, panika z možné nákazy, stejně jako nadšení pro roušky jako symbol spásy vytvářejí atmosféru, ve které jdou imaginární svobody a práva stranou. Ale i se strachem je nutno bojovat a jedinou obranou je rozum. Pokud si dnes necháme vzít více práv, než je opravdu rozumné a nutné, budeme se těžko vracet do normálního stavu. A o míře nutných omezení a zákazů je třeba vést racionální debatu. Dávat jakémukoli vládci bianco šek se nikdy nevyplácí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio