Fialova vláda mě zklamala. Potřebujeme silné lídry i kritiku odtržených elit, věří Balšínek

9. leden 2026

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu vyjádřil přání, aby občané nepodléhali líbivému populismu. Společnost je podle něj rozdělena ne proto, že je mezi lidmi tolik nepřekonatelných rozdílů, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón naší veřejné debaty. Podle šéfredaktora Dalibora Balšínka lze populismus vnímat i jako způsob, jak být blíž lidem. „Často jsou za populisty označováni ti, kteří kritizují elity. Ale kritika elit je hrozně důležitá součást debaty,“ zdůrazňuje.

Moderátor: Jan Pokorný
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Dalibor Balšínek
Editorka: Iva Vokurková
Zvukový obal: Jonatán Vidlák
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

Politika a část elit podle něj nemá kontakt s běžným životem a nerozumí potřebám lidí, a proto dochází ke konfliktům. To podle něj bylo i důvodem, proč ve volbách prohrály strany bývalé vládní koalice a došlo ke změně vlády.

„Nedodrželi sliby, odcizili se lidem a řešili problémy, které je nezajímaly. Nebo neřešili, vláda byla spíš pasivní a pro mě byla obrovským zklamáním,“ uvádí šéfredaktor serveru Echo24 a Týdeníku Echo.

Čtěte také

Sám upřednostňuje silné lídry, především pro jejich schopnost rozhodovat a nést za to odpovědnost. „To je obrovský problém v české politice i v Evropské unii. Vytrácí se odpovědnost, rozhoduje se kolektivisticky a vládne alibismus, kdy je pohodlnější schovat se rozhodnutí nějakého vícečlenného orgánu,“ pokračuje.

Být silným lídrem přitom podle něj není jen o umění demonstrovat sílu a třísknout do stolu, ale i o schopnosti ukázat směr a nést odpovědnost za to, že dosáhnete stanoveného cíle.

„Evropa není schopna rychle reagovat. Má mechanismy postavené na tom, aby k rychlým změnám nedocházelo a aby se k moci nedostávali silní lídři, kteří by rozhodovali sami. Ale Evropa není ve světě sama – její podíl na světovém HDP za 20 let klesl o 30 procent. Uklidňujeme se tím, že se nám tady žije dobře. Ano, zatím. Ale je třeba reagovat na vývoj,“ zdůrazňuje.

Ne chyba, ale systém

Petru Fialovi (ODS) se podařilo dovládnout v řádném funkčním období, což Balšínek označuje za jeho největší politický úspěch. Jeho politický styl byl prý ovšem založen na tom nic nedělat a nic neriskovat.

Čtěte také

Šéfredaktor poukazuje na to, jak se bývalý premiér před svým zvolením vymezoval vůči Bruselu, v čele vlády ale jednal úplně jinak. A v tomto ohledu se choval identicky jako Andrej Babiš (ANO).

„Vrcholem populismu bylo, jak nakládali s válkou na Ukrajině. Tvrdili, že jsme ve válce. Ne, nejsme. Ano, Ukrajina je ohrožená, Rusko je agresor a potenciální nebezpečí, ale vláda hrála se strachem. A nakonec se to stalo jejich jediným volebním tahákem,“ dodává.

Komentátor David Klimeš připomíná, že to byl Babiš, kdo v roce 2019 odsouhlasil Green Deal a pak se v kampani postavil proti němu – stejně jako Fiala v případě systému ETS2, který byl vyjednán za českého předsednictví. A nyní ho na prvním zasedání vlády odmítl i Babiš, ovšem 50 miliard ze souvisejícího sociálně klimatického balíčku už neodmítá.

Čtěte také

„To je populismus, kdy tak dlouho zastáváte protikladná stanoviska, byť obě dvě ten lid chce, až to nedokážete znovu dát dohromady. A výsledkem je obrovské zklamání, které lze v politice léčit už jen roztleskáváním větších a větších kulturních válek. To už není chyba, to je systém,“ konstatuje.

Podle novinářky Apoleny Rychlíkové lze populismus vnímat i jako symptom krize reprezentace a vyprázdněnosti politických konfliktů. A v současné nejisté době se stává vysloveně nebezpečným, když odvádí pozornost od skutečných problémů k těm zástupným.

„Víc než kdy jindy potřebujeme nějaké ukotvení, aspoň v základních jistotách, a to se prostě neděje a dít se to nebude. A bude se to jenom zhoršovat. Žijeme v chaotické době a tomu odpovídá i politika,“ uzavírá.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 10. ledna po 11. hodině a v neděli 11. ledna po 15.30.

autoři: Jan Pokorný , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.