„Naše ruské slabosti poznamenaly naše smutné dějiny,“ píše Solženicyn. Jak se žilo Židům v Rusku?
Nakladatelství Academia vydalo v roce 2004 knihu ruského spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu Alexandra Solženicyna s názvem Dvě stě let pospolu a podtitulem Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795-1916. Solženicyn klade největší důraz na soužití obou národů ve 20. století, tak významném a současně katastrofickém pro život Rusů i Židů.
Knížku v roce 2004 přečetla, zajímavé ukázky z ní vybrala a v repríze pořadu Politická literatura okomentovala Petruška Šustrová. Do studia si jako hosta pozvala novináře a překladatele z ruštiny Luboše Dobrovského.
Klín do událostí
Téma knihy není pro Aleksandra Solženicyna nikterak typické, ale autor v úvodu vysvětluje, proč si tak ožehavou látku vybral:
Čtěte také
„Za těch 50 let, co jsem pracoval na dějinách ruské revoluce, jsem mnohokrát narazil na problém vzájemných rusko-židovských vztahů. Ty neustále zasahovaly jako klín do událostí, do psychologie lidí a vyvolávaly divoké vášně.“
Solženicyn začíná svou knihu rokem 1795, kdy proběhlo třetí dělení Polska a do Ruska jím přibyla početná židovská komunita, a končí rokem 1916, tedy za první světové války.
Věnuje se vztahu ruských obyvatel k Židům, tomu, jaká měli Židé v Rusku občanská a jiná práva i zda docházelo k protižidovským pogromům.
Ruské slabosti
„Byly to právě naše ruské slabosti, co poznamenalo naše smutné dějiny,“ píše Solženicyn. „To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že jsme nechali naše rolnictvo po staletí živořit. To nezavinilo žádné cizí spiknutí, že naši panovníci jeden vedle druhého neměli pochopení pro tempo světového vývoje a pro skutečné požadavky doby. (…) Ne, není pravda, že Židé udělali revoluci z roku 1905 nebo 1917. A stejně tak jí neudělal žádný jiný národ jako celek. A zrovna tak ani Rusové, ani Ukrajinci jako celek, jako národ nedělali židovské pogromy.“
Čtěte také
„Úloha malého, ale energického židovského národa v dlouhých a košatých světových dějinách je nezpochybnitelná. Silná, trvalá a dokonce slavná. I v dějinách ruských. Pro nás, pro všechny však zůstává historickou hádankou. A pro Židy také,“ uzavírá Solženicyn
Poslechněte si celý Dokument Plus, kde se knize Alexandra Solženicyna Dvě stě let pospolu věnuje Petruška Šustrová a Luboš Dobrovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
