Svět společnými silami předešel dalšímu Černobylu, pandemie vyžaduje stejný přístup, píše v komentáři britský The Guardian

Svět věděl o radioaktivním spadu z Černobylu dřív, než to Moskva byla ochotná přiznat. V aktuálním případě s koronavirem stojí na místě Moskvy Peking. Sovětský svaz se podobně jako dnes Čína usilovně snažil problém na domácím teritoriu zastavit, stejně jako tok informací do zahraničí.

Omezená svoboda slova v obou autoritářských zemích navíc tehdy i teď pomohla tomu, že se z potenciálního problému stal problém skutečný a vedl k mnoha tragédiím i na mezinárodním poli, píše Guardian.

24 fotografií

Čtěte také

Čím zaujal seriál Černobyl? U diváků boduje, v Rusku ale také naštval

Z černobylské havárie se ale svět poučil, myslí si komentátor britského listu. A cesta k prevenci další tragédie vedla přes mezinárodní spolupráci.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii v 80. letech čelila kritice, že Sovětskému svazu usnadňovala havárii v Černobylu krýt. Výsledkem ale bylo otevření sovětského jaderného průmyslu světu a stanovení mnoha bezpečnostních opatření pro podobné situace. Právě díky nim podle Guardianu už v sovětském prostoru k žádné další tragédii nedošlo.

V současnosti čelí kritice Světová zdravotnická organizace. Komentátor britského listu si ale myslí, že namísto omezení jejího financování, jak to udělaly Spojené státy americké, by bylo lepší pomoci jí k silnějšímu mandátu, který by organizaci umožnil snáze pracovat v uzavřených společnostech jako je Čína.

Jediná efektivní odpověď na celosvětové katastrofy je tak podle Guardianu na mezinárodní úrovni. Jak se ukázalo na případě Černobylu, společné úsilí může vést k vyšším bezpečnostním standardům a přinést skutečnou změnu, ať žijeme v Pekingu, Moskvě, Londýně nebo New Yorku.

Německo omezí mezinárodní pomoc

V současnosti je země partnerem 85 států, a to je podle ministra pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Gerda Müllera příliš. Roční pomoc Německa těmto zemím dosahuje deseti miliard eur, píše Deutsche Welle.

Čtěte také

Česko ruší omezení volného pohybu. Němci se nám opravdu diví, všímá si německý Die Welt

Müller chce proto seznam států, do kterých peníze tečou, seškrtat na 60. Kritéria, podle kterých se má seznam krátit, zahrnují mimo jiné míru korupce a účinnost kroků k jejímu potírání nebo dodržování lidských práv. „Peníze samy o sobě nedokáží vyřešit problémy afrických a dalších rozvojových zemí,“ cituje ministra Deutsche Welle. O německou podporu tak mají přijít země, které se odmítají pustit do reforem. Naopak tam, kde se daří systém měnit, je Berlín ochotný pomáhat výrazněji.

Německo se chce v budoucnu zaměřovat na pomoc v oblasti zajišťování potravinových zdrojů, zdraví a plánovaného rodičovství, vzdělávání, energetiky a klimatu. Německou specialitou jsou profesní školení, píše list. Do těch chce ministr nasměrovat celou čtvrtinu peněz určených na zahraniční pomoc.

A kdo tedy ze seznamu příjemců německé pomoci vypadne? Podle informací Deutsche Welle například Myanmar, a to kvůli zacházení s menšinovými Rohingy. Místo toho se Berlín bude soustředit na sousední Bangladéš, kde chce financovat čističku odpadních vod v uprchlickém táboře.

A pro fanoušky Harryho Pottera...

Filmový představitel mladého čaroděje Daniel Radcliffe se po letech vrací do kouzelného světa a to v nahrávce první kapitoly knihy Harry Potter a Kámen mudrců.

Čtěte také

Robert Břešťan: Skóre Harryho Pottera

Na svém webu o tom píše britská BBC. Jde o součást iniciativy čtení knih kouzelnické ságy J. K. Rowlingové při omezení kvůli pandemii koronaviru. Radcliffa ve čtení následujících pasáží knihy vystřídají další celebrity spojené se světem Harryho Pottera. Na internetu nebudou chybět ani videa z předčítání a audiozáznam bude dostupný na Spotify. Každý týden jedna kapitola, láká BBC.

Víc v audiozáznamu.