Hrozí kolaps české ochrany přírody. Vzácná území bez péče zaniknou
„Ochranu přírody platíme z vlastních úspor nebo se zadlužujeme – a tak už to dál nejde,“ namítají neziskové organizace a spolky, které provádějí péči na chráněných územích. Stát sice na péči poskytuje finance, ale málo. Na účty navíc chodí zpětně až na konci roku. Ochranáři jsou proto nucení opouštět některé lokality, o které se starali i desítky let. Jejich další osud je nejistý.
Ohrožené druhy na chráněných územích potřebují intenzivní péči. Jinak dochází k úbytku biodiverzity a ochrana postrádá smysl. Péči tradičně zajišťuje bezpočet neziskových organizací a dobrovolníků, jejichž práci financuje stát mimo jiné prostřednictvím Programu péče o krajinu nebo Program obnovy přirozených funkcí krajiny.
Čtěte také
Letos navíc vázne i podepisování smluv s Agenturou ochrany přírody a krajiny, jak říká David Číp z organizace JARO Jaroměř.
„Na konci srpna máme jednu smlouvu. Staráme se o desítky lokalit a máme podepsanou jedinou. Protože těch lokalit je hodně a opravdu to něco stojí, tak jde o statisícové částky, které my musíme investovat ze svých peněz, rodinných rozpočtů, napůjčovat si od známých a říkat, snad nám to stát na konci roku zaplatí,“ vysvětluje Číp.
Některé lokality už ochranáři začali opouštět. Přitom jde o často o místa, o které pečovali desítky let, například v Jeseníkách, Ralsku nebo Milovicích.
Důvod? Rozpočtové provizorium
Agentura ochrany přírody a krajiny uznává, že k podepisování smluv letos dochází později.
Čtěte také
Na vině je prý rozpočtové provizorium, které způsobilo tříměsíční skluz. Podle ochranářů jde ale o dlouhodobý problém a je potřeba, aby došlo ke změně systému, kdy stát bude peníze ochranářům vyplácet ideálně předem a celý proces se urychlí.
Pokud ochranáři opečovávané lokality opustí, tak druhy, kvůli jejichž zachování stát vyhlásil cenné lokality, nejspíše časem zmizí. Bez péče totiž nedokáží obstát v konkurenci náletových, invazních a úspěšnějších druhů.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Natura Ondřeje Nováka.
Související
-
Mláďata čápů černých při kroužkování bručí. U nás žije jen několik stovek párů
Majestátní tajnůstkář, tak by se dal popsat čáp černý, vzácný příbuzný mnohem rozšířenějšího čápa bílého. V Česku žije jen několik stovek párů.
-
Solární energie se vrací ve velkém a „z popelky je zase princeznou“
Stát dával dlouhá léta od fotovoltaické energie ruce pryč. Po raketovém růstu cen energií a ruské invazi na Ukrajinu se ale situace obrátila.
-
Sucho v Česku: Ekozemědělství to zatím zvládá líp než tradiční hospodářství
Podle projektu Intersucho vládne na většině území Česka výrazné zemědělské sucho, které na řadě míst přechází i do hlubších vrstev půdy.
