Gottwald na hanbě aneb Neznámý případ trojice teplických „pankáčů“, kteří v roce 1988 odstranili sochu
Českému rozhlasu se podařilo získat řadu neznámých archivních materiálů a také rozsáhlý spis Státní bezpečnosti včetně fotodokumentace o takzvané závadové mládeži. Na jejich základě rekonstruujeme málo známou událost z konce komunismu. Trojice „pankáčů“ tehdy putovala za mříže, když v Teplicích 11. března 1988 shodila sochu Klementa Gottwalda.
„Případ mne zaujal už jen tím, že se týká mladých lidí, kteří poslouchali nebo hráli punk a chovali se úplně stejně jako leckterý mladý člověk dnes. Ovšem v té době, která byla hodně zpolitizovaná, museli řešit různé frustrace a problémy, které už dnes naštěstí neznáme. Vysoké tresty nesou jasnou známku politizace,“ říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů Michal Louč, který v Archivu bezpečnostních složek objevil řadu nepublikovaných materiálů k případu.
Na hanbě
Socha Klementa Gottwalda se po nedobrovolném pádu na dlažbu před teplickým zámkem vrátila na své místo hned na jaře 1988, aby u ní komunisté mohli oslavit první máj.
Možná i proto případ nepřekročil hranice regionu. „Jasně, že tady se o tom vědělo, nemůžu říct, že by se na to zapomnělo, ale v té době žádný internet nebyl, takže to zůstalo tady. V Praze o tom nikdo netušil,“ říká Jaroslav Dvořák, který si odseděl 18 měsíců.
Čtěte také
„Mě pustili z vězení v Pardubicích 22. listopadu 1989, ještě jsem stihla zvonit klíči v Praze na Václavském náměstí,“ vzpomíná Andrea Bredlová, která jako nezletilá strávila za mřížemi osm měsíců.
Na Václavské náměstí vezla Andreu přímo z věznice dokumentaristka Helena Třeštíková, která s ní pak ztratila kontakt a znovu se setkali díky dokumentu Gottwald na hanbě.
„Mě tenkrát zajímali mladiství delikventi a Andrea byla ve vězení jediná ,politická‘ mezi zlodějkami, narkomankami a padlými děvčaty. Teď jsme se potkaly po 30 letech a k jejímu příběhu se vrátím,“ slibuje Třeštíková.
Obžalovaný kytarista punkové kapely FPB Kamil Krůta měl ve stejný den roku 1988 soud za to, že přeplaval řeku Odru s batohem plným stříbra a ilegálně přešel hranici do Polska.
K tomu rvačku s příslušníky Veřejné bezpečnosti, pobyt na psychiatrii a elektrické šoky ve věznici.
Kytarista Krůta se dál živí muzikou pod názvem Koonda Holaa, žije střídavě ve Spojených státech, Francii a Česku a na jaře tady plánuje další koncertní šňůru. Získal ocenění účastníka třetího odboje a téma svoboda je pro něj zásadní.
„Pokrytectví tenkrát i dnes je čím dál silnější a určitě se najdou mladí lidé, kteří to nebudou schopní ,vydýchat‘. Alespoň doufám, jinak bych svůj život žil zbytečně,“ směje se ironicky Koonda Holaa s vousy na prsa a dredy do půl zad.
Socha Gottwalda zmizela z Teplic definitivně někdy na začátku roku 1990, od té doby stojí čelem ke zdi ve skladu za městem. „Je tam na hanbě,“ směje se tehdejší fotograf nezávislé scény v Teplicích a současný tajemník Městského úřadu Marek Fujdiak.
I to popisuje dokument Gottwald na hanbě, stejně jako důvody vysokých trestů pro takzvaného příživníka Jaroslava Dvořáka a nezletilou Andreu Bredlovou, připravil Lubomír Smatana.
Související
-
Za atentát na sochu Gottwalda si odseděl 9 let, teď se...
Po prezidentovi Klementu Gottwaldovi, který zemřel přesně před 61 lety, zůstala řada soch. Ta v Příbrami ovšem vyletěla v roce 1978 do vzduchu. Nálož odpálil mladý ...
-
Gottwald byl alkoholik, kterému asi prasklo aneurysma. Od 50. let byl vykonavatelem pokynů Stalina
Jednou z klíčových osobností událostí února 1948 byl nejvyšší představitel československých komunistů Klement Gottwald (1896–1953).
-
Když stoupal Gottwald s KSČ na vrchol moci. O přebírání státu po únoru 1948
Únor 1948 nebyl až tak zlomovým bodem, jakým se zdá být ze zpětného pohledu, a ani současníci to často tak necítili. Připomeňte si tehdejší revoluční dny.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.