Golfský proud zpomaluje. Paradoxně to v Evropě může znamenat oteplení, varuje klimatolog

15. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Půda je vyschlá a popraskaná

Globální změna klimatu přináší vlny veder i extrémní deště. Zásadní vliv má také na stav oceánů. Nejen že podněcuje nárůst hladiny, ale také ovlivňuje systém mořských proudů. Ty zkoumá host Leonarda Plus, přední německý klimatolog a oceánograf Stefan Rahmstorf z postupimského Institutu pro výzkum změny klimatu. Podílí se mimo jiné na výzkumu cirkulace proudů v mořích. „Výzkumy ukázaly, že tato cirkulace zpomalila na nejnižší tempo za více než tisíc let,“ upozorňuje. 

„V Atlantském oceánu se nachází chladná oblast s nízkými teplotami hladiny, je to jediné místo, které se od konce 19. století ochladilo. Celý zbytek světa se oteplil,“ popisuje Rahmstorf.

Čtěte také

Klimatické modely přitom předpověděly, že se tato oblast jižně od Grónska bude ochlazovat v reakci na globální oteplování. „Golfský proud zpomaluje, ale dopad na počasí může být paradoxní. Lidé mají za to, že při zastavení Golfského proudu budou v Evropě mrazivé podmínky. To by platilo, jen kdyby se zcela zastavil.“ 

„Pokud ale jen zpomaluje – a podle našich odhadů už oslabil o 15 procent , tak se ochlazení omezí pouze na oceán a nedostane se na pevninu. Ale už teď ovlivňuje pohyb systémů nízkého a vysokého atmosférického tlaku i tryskové proudění,“ říká Rahmstorf.

Tato studená oblast v Atlantiku ve výsledku zesiluje letní horka.
Stefan Rahmstorf

Nad zmíněnou chladnou oblasti častěji sedí nízký tlak. „To znamená, že tryskové proudění se stáčí kolem jižního okraje této chladné plochy vzhledem k tomu, že nízký tlak se na severní polokouli pohybuje proti směru hodin. A to přivádí do Evropy větry z jihozápadu. Když tedy vane od jihu, tak jde o teplý vítr,“ vysvětluje a shrnuje:

Čtěte také

„Tato studená oblast v Atlantiku ve výsledku zesiluje letní horka.“ 

Dalším důsledkem může být vliv na bouřky. „Ale ještě je příliš brzy na takové závěry, nejdříve to musíme prověřit a s využitím modelů se podívat na to, co se skutečně stane v atmosféře, včetně regionálních změn. A to není vůbec jednoduché,“ připouští klimatolog.

Více extrémních dešťů a méně slabých

Data z předchozích dekád už dnes ukazují, že oteplení klimatu zesílilo extrémní horka. Příkladem může být skoro padesátistupňové horko, které zasáhlo letos západ Spojených států amerických a Kanadu. „Tyto extrémní události by nikdy normálně nenastaly,“ říká Rahmstorf.

Čtěte také

„Pozorujeme také častější rekordní deště, jako byly ty letošní v Německu. Také vidíme, že větší část srážek spadne v podobě extrémních dešťů a méně zbude na slabé deště, což je špatné například pro zemědělství,“ varuje klimatolog.

Globální oteplení o každý jeden stupeň navíc znamená, že atmosféra může pohltit o 7 procent víc vody. „Ale odpařování z vodních ploch roste jen o 3 procenta na jeden stupeň oteplení. Ve výsledku máme méně dešťů, více sucha a deště jsou silnější.“ 

Zpomalení proudů podle sedimentů

Souvislost vln veder v Evropě lze přímo spojit se změnou mořského proudění, odkazuje se klimatolog na aktuální studie. Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) ve svých zprávách upozorňuje, že cirkulace mořských proudů s velkou pravděpodobností bude zpomalovat až do roku 2100.

Máme záznamy z mořských sedimentů za posledních asi tisíc let z různých míst Atlantiku. I ty ukazují na zpomalení proudění ve 20. století.
Stefan Rahmstorf

„Osobně mám velkou důvěru v to, že dochází ke zpomalování proudění. Nejen kvůli té chladné oblasti v oceánu, ale máme také záznamy z mořských sedimentů za posledních asi tisíc let z různých míst Atlantiku. I ty ukazují na zpomalení proudění ve 20. století, které je v kontextu mnoha set let bezprecedentní,“ dodává Rahmstorf. 

Jen zlomek peněz oproti ropným gigantům

Přímé měření mořských proudů je velmi obtížné a finančně nákladné. „Musíte jej provádět napříč Atlantikem. Naštěstí je toto povrchové i hlubinné proudění soustředěno na západě oceánu, ale i tak se musí provádět na obrovské ploše v hloubce několika tisíc metrů, a to trvale. Nestačí tam zajet jednou nebo dvakrát ročně lodí, což se dříve dělalo,“ popisuje náročnost výzkumu klimatolog.

Čtěte také

Měření se tak provádí permanentně pomocí přístrojů zakotvených v oceánu a v různých hloubkách. „Aby to mělo smysl a věděli jsme, co se děje, je třeba to provádět desítky let. Ale vyplatí se to, protože jde o extrémně důležitou část klimatického systému.“ 

„Říkám, že je to drahé, ale musíme si uvědomit, že peníze, které se celosvětově vynaloží na všechny klimatické výzkumy, jsou jen zlomkem toho, co vydělá jedna velká ropná společnost jako Exxon Mobil. Přesto způsobují rozsáhlý problém, před kterým teď stojíme. Můžeme tvrdit, že by mohly financovat výzkum potřebné k tomu, abychom se vypořádali s důsledky jejich činnosti,“ navrhuje Rahmstorf.

Kritický bod zlomu? Snad ne

„V systému existuje bod zlomu, což vědci vědí už od 50. let minulého století,“ upozorňuje klimatolog. „Opakovaně to potvrdily všechny modely.“

Čtěte také

Vědci sice rozumí fyzice, která za procesy vedoucí k bodu zlomu povedou. „Ale zůstává stále otázkou, jak daleko od tohoto bodu jsme. Donedávna jsem si myslel, že je nepravděpodobné, že bychom jej mohli překročit v tomto století s výjimkou opravdu extrémních scénářů.“

I Mezivládní panel pro změnu klimatu konstatoval, že je velmi nepravděpodobné, že by byl tento kritický bod překročen ještě v tomto století.

Kdyby se oceánské proudění zhroutilo, byla by to vážně katastrofa. Pokud by k tomu jednou došlo, tak už staré klima nepůjde vrátit zpět.
Stefan Rahmstorf

„Ale velmi nepravděpodobné pro IPCC znamená šanci 10 procent či méně. A to v případě takto katastrofické události není zrovna uklidňující zpráva. Kdyby se oceánské proudění zhroutilo, byla by to vážně katastrofa. Pokud by k tomu jednou došlo, tak už staré klima nepůjde vrátit zpět,“ varuje Stefan Rahmstorf.

Jak se Německo vypořádá s přechodem na obnovitelné zdroje energie? Jaké ekonomické souvislosti  nejen pro tuto zemi bude znamenat přechod k uhlíkové neutralitě? Poslechněte si celé Leonardo Plus, hostem pořadu je také ekonomkou Claudie Güntherová.

Spustit audio

Související