Slibuje se k roku 2050, ale emise dál rostou, kritizuje klimatický summit COP26 analytik Patočka
Skončil klimatický summit COP26 v Glasgow. „Konferenci bych označil za spíše úspěšnou. Výstupy z ní nastavily jasný směr, ale očekávání některých stran byla větší. Část účastníků a států zřejmě nebude spokojena,“ připouští europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Výzkumník Josef Patočka z Platformy pro sociálně ekologickou transformaci RE-SET výsledky summitu za úspěch nepovažuje.
„Potřebovali bychom dělat ty nejzásadnější kroky, pokud chceme zůstat pod hranicí 1,5 stupně Celsia, už v této dekádě. Místo toho se dělají velká prohlášení a sliby k roku 2050, ale emise dál rostou,“ kritizuje Patočka a dodává:
Čtěte také
„Klimatická dohoda sice zmiňuje fosilní paliva, ale nemluví o jejich opuštění. Nenaznačuje jasné kroky, které povedou ke snižování emisí během této dekády. Vše stojí na slibech, ne na reálné aktivitě, která by odpovídala závažnosti krize. Mluví se o klimatické neutralitě k roku 2050, ale stále dotujeme obrovskými částkami z veřejných rozpočtu fosilní paliva a tak dále.“
Knotek: Babiš je docela velký státník
Europoslanec uznává, že z významných emitentů skleníkových plynů se k blízké budoucnosti bez fosilních paliv jasně zavázal jen jeden – Evropská unie.
Čtěte také
„EU se zbavuje uhelných elektráren, zatímco Čína přislíbila neutralitu k roku 2060 a plánuje postavit víc než sto uhelných elektráren. Evropa odejde od uhlí, ale potřebuje tranzitní cestu přes fosilní plyn. Kdybychom to neudělali, tak zmrzneme,“ varuje Knotek.
„A proto potřebujeme chytré investice. Můžeme investovat do plynovodů, ty ale musí být například kompatibilní s vodíkem a musí být plán, že metan, který dovážíme, bude nahrazen nízkoemisním, nebo zeleným plynem. To je ta správná cesta,“ vysvětluje europoslanec.
Česko už závislé na jiných státech je. Vidíme to i v aktuálním zdražování cen energií, za které také může závislost na Rusku.
Josef Patočka
Alternativy ale už existují, tvrdí aktivista. „Víc než deset let víme, že Evropa může přejít na stoprocentní zásobování obnovitelnými zdroji během deseti patnácti let, kdybychom tomu věnovali dost úsilí,“ ukazuje.
Čtěte také
Podle europoslance ale Česko nikdy nebude schopné pokrýt své potřeby obnovitelnými zdroji: „Vytvořili bychom si závislost na jiných státech, což je nepřípustné.“
„Česká republika už v tuto chvíli závislá na jiných státech je,“ upozorňuje Patočka. „Tu závislost vidíme i v aktuálním zdražování cen energií, za které také může závislost na Rusku, které šroubuje ceny vzhůru. Víme, že uhlí skončí do roku 2030, ale co udělala vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), aby nás na tuto budoucnost připravila? Prakticky nic.“
S tím ale europoslanec z Babišova hnutí nesouhlasí: „Pan předseda je docela velký státník a myslí dopředu.“
Patočka: Uhelná komise hájí firmy
Knotkovi vadí, že evropský klimatický balíček Fit for 55, který chce do roku 2030 snížit emise, jde prý za linii rozumu a technologické neutrality:
Čtěte také
„Příliš spoléhá na zelený vodík, kterého nikdy nebude dost a za dobrou cenu. Také zákaz spalovacích motorů po roce 2035 je zbytečný, přece můžeme mít nízkoemisní syntetická paliva. A naše vlád toho udělala spoustu, tento argument neuznávám.“
„Pan kolega hájí neobhajitelné,“ reaguje Patočka. „Víme, že uhlí musí skončit, už od Pařížské konference v roce 2015. Přesto už dva roky česká Uhelná komise v zájmu velkých uhelných firem operuje s rokem 2038 a řeší, jak uhlí co nejdéle udržet, prodlužuje se životnost uhelných elektráren a rozšiřuje těžba.“
Konec uhlí chtějí aktivisté i drtivá většina Čechů, dodává výzkumník. „A chtějí, aby to bylo spravedlivé. Babišova vláda ale dělí peníze na transformaci a jedná v zájmu velkých energetických firem místo v zájmu regionů a lidí, kteří v nich žijí. Sám premiér má prospěch z dotací na biopaliva, o kterých už ale víme, že jsou nefunkční,“ konstatuje Josef Patočka.
Uhlí do roku 2038 je poslední možnost, nic nebrání firmám, aby jednaly dříve. Fond spravedlivé transformace je rozdělován transparentně.
Ondřej Knotek
„Uhlí do roku 2038 je ta poslední možnost, ale nic nebrání firmám, aby jednaly dříve. Fond spravedlivé transformace je rozdělován spravedlivě a transparentně. Je to opět kolovrátek a smícháno všechno dohromady. Takovouto rétorikou klimatickou změnu skutečně nevyřešíme,“ hájí kroky vlády nejen v oblasti energetické politiky Ondřej Knotek (ANO).
Poslechněte si celou debatu. Ptá se Lukáš Matoška.
Související
-
Reportér z konference COP26: Na každém státu záleží, premiér Babiš ale svou šanci v Glasgow propásl
Hostem Vinohradské 12 je vědecký zpravodaj ČRo na konferenci Štěpán Sedláček.
-
Glasgow je jiné. Změny klimatu se nezpochybňují, emise dosáhnou vrcholu a začnou klesat, říká expert
„V Glasgow už nikdo nezpochybňuje klimatickou změnu. Všechny velké státy a firmy si uvědomují nutnost přestat spalovat fosilní paliva. A stojí před otázkou jak.“
-
Na klimatickém summitu Glasgow půjde i o peníze. Česko do zeleného fondu ale neplatí
Hrozí oteplení až o 2,7 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. To je neslučitelné z životem, jak jej dnes známe, říká expertka Romana Březovská.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.