Glasgow je jiné. Změny klimatu se nezpochybňují, emise dosáhnou vrcholu a začnou klesat, říká expert

9. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Emise

„Myslím, že tu máme několik dílčích úspěchů,“ hodnotí Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu, dosavadní výsledky klimatické konference COP26 ve skotském Glasgow. Za hlavní úspěch ale považuje proměnu debaty. „Ten nejvýznamnější posun je v diskurzu jednání. V Glasgow totiž na rozdíl od předchozích konferencí nikdo nezpochybňuje klimatickou změnu. Všechny velké státy a firmy si uvědomují nutnost přestat spalovat fosilní paliva. A stojí před otázkou jak.“

Na konferenci například Indie oznámila svůj záměr dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2070 a už do roku 2030 chce polovinu své energie vyrábět z obnovitelných zdrojů. Řada států se navíc zavázala k redukci emisí metanu nebo zastavení odlesňování, shrnuje Přibyla úspěchy konference a dodává:

Čtěte také

„Dnes pochází 85 procent světových emisí ze států, které se zavázaly dosáhnout uhlíkové neutrality.“

Úspěchy konference podle něj na současném stavu příliš nepoznáme. „I když vypadá to, že emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv začínají v poslední dekádě spíše stagnovat, nebo alespoň nerostou rozhodně tak, jak rostly dříve.“

Podstatnější je podle Přibyly dlouhodobý efekt: „Současné emise jsou okolo 40 tun ročně. A zatímco dříve se čekalo, že bychom někdy kolem roku 2060 mohli dosáhnout hodnoty 100 miliard tun ročně. Tak teď už víme, že by světové emise neměly přesáhnout 50 miliard tun ročně.“

Emise asi budou ještě chvíli růst, ale pravděpodobně dosáhnou v nejbližší dekádě vrcholu a začnou klesat.
Ondráš Přibyla

„Znamená to, že emise asi budou ještě chvíli růst, ale pravděpodobně dosáhnou v nejbližší dekádě vrcholu a začnou klesat. A tato změna mezi dřívějším předpokládaným vývojem s obrovským růstem a dnes očekávaným vývojem, který je spíše stagnace, je vlivem jednání, která se konala od Pařížské konference po Glasgow.“

Koordinace. Třeba s emisními povolenkami

Přibyla, který je mimo jiné fyzik a popularizátor vědy, upozorňuje na to, že státy mohou pouze vytvářet podmínky pro podnikání a tím i spalování fosilních paliv. 

Čtěte také

„Je třeba si uvědomit, že stát není ten, kdo přikládá uhlí do kotle. Ale státy vytvářejí podmínky pro soužití lidí, ovlivňují podnikatelské prostředí zákony, nastavením toho, co a jak se bude danit, podmínkami pro investice,“ popisuje.

Proto jsou podobné konference, jako je ta v Glasgow, důležité. Státy se tam totiž koordinují. Třeba na obchodu s emisními povolenkami, uvádí Přibyla příklad: 

„Obchod Číny s povolenkami je momentálně největší na světě, ten evropský je nejstarší. A jde o to, aby byly kompatibilní. Aby obchodní pravidla mezi nimi umožňovala hladký obchod zboží, aby dodavatel nemusel plnit jiná pravidla v Číně a jiná v Evropě. A o tom se státy na konferencích baví.“

Poslechněte si celou Vědu Plus.

Uslyšíte o tom, jak chtějí vědci předpovídat bleskové povodně. Jak náš spánek ovlivňuje hudba, kterou posloucháme před spaním? A proč je na jaře méně a méně slyšet ptačí zpět a proč je méně různorodý než dřív?

autoři: Martin Matějka , kac
Spustit audio

Související