Gita Zbavitelová: Na Západním břehu sílí terorismus
V posledních dnech závažně eskalovala bezpečnostní situace na Západním břehu v Izraeli. Při pondělní protiteroristické operaci byli v Dženínu napadeni izraelští vojáci, kteří přišli zadržet dva podezřelé z terorismu, a útočníci poškodili jejich obrněné vozidlo silnou podomácku vyrobenou bombou.
Čtěte také
V následné osmihodinové bitvě bylo zabito sedm Palestinců a téměř sto dalších zraněno. Výbuch zranil i osm vojáků, které musel evakuovat vrtulník, zatímco jiný držel v šachu útočníky. Bylo to poprvé po dvaceti letech, co armáda na Západním břehu nasadila vzdušné síly. Palestinci to oslavovali jako velké vítězství a izraelská odstrašující síla tím značně utrpěla.
Tentýž den zranil Palestinec dva vojáky automobilem a byl zabit další terorista při útoku na armádu u Betléma. V úterý pak členové Hamásu zabili v restauraci u benzínové pumpy u osady Eli na Západním břehu čtyři Izraelce a další čtyři zranili – údajně v odvetě za pondělní izraelskou operaci v Dženínu.
Čtěte také
Hned večer vyrazili do palestinských vesnic osadníci, aby atentát pomstili. Zranili 34 Palestinců a podpálili na 140 aut; další skupina pokračovala ve středu, a dokonce střílela a zabila jednoho Palestince. Palestinská samospráva tvrdí, že během 24 hodin došlo k 310 útokům osadníků na Palestince.
Bezpečnostní služba Šin Bet letos zaznamenala skoro 150 palestinských teroristických útoků a dalších téměř 400 zmařila. Atentátníci zavraždili 23 Izraelců a dva cizince a při izraelských bezpečnostních operacích bylo zabito 132 Palestinců. Čísla se tak už teď blíží počtu obětí za celý loňský rok, kdy bylo mrtvých Izraelců 31 a Palestinců 160.
Stále více účinnější vojenské schopnosti
V oblasti Dženínu, Náblusu a Tulkarmu dnes existuje dvacet teroristických skupin, které spolu útoky na izraelské speciální jednotky koordinují. Díky spolupráci s teroristickým Hamásem a Islámským džihádem mají stále účinnější vojenské schopnosti a spoustu zbraní. Když přijdou vojáci zatýkat, jsou na ně ozbrojenci připraveni nejen s puškami, zápalnými láhvemi a kamením, ale stále častěji i s improvizovanými bombami.
Čtěte také
Na Západním břehu tak vyrůstá nepřátelská armáda s čím dál vyspělejší teroristickou infrastrukturou. Šin Bet dokonce v květnu zmařila v Dženínu pokus Islámského džihádu o výrobu raket a odpalovacích ramp. Podle odhadů dnes v oblasti působí na 1500 aktivních ozbrojenců.
Zbraně dostávají hlavně z Jordánska; v letech 2020–2021 jich Izraelci na hranicích zadrželi 1600 a letos už několik set, včetně dvou stovek pušek, které pašoval jeden jordánský poslanec. Mnohem víc zbraní se však na Západní břeh dostane. Pro Palestince je převážně nakupuje Írán s cílem proměnit Západní břeh v další součást své sjednocené protiizraelské fronty.
Legitimizace terorismu?
Palestinská samospráva má sice 30 000 členů bezpečnostních složek, ale už dva roky proti teroristům nezasahuje. Její předseda Mahmúd Abbás však terorismus podněcuje a svou rétorikou ho legitimizuje. Odmítl dokonce nedávný americký bezpečnostní plán, protože neobsahoval záruky, že izraelská armáda nebude vstupovat do oblasti pod palestinskou správou. Kdyby ho Abbás schválil, jeho jednotky by získaly tisíce členů jednotek rychlého nasazení vycvičených v Jordánsku a nové zbraně.
Čtěte také
Takzvaný lidový odpor přitom pořád sílí a Abbásova nečinnost v boji proti němu se může vymstít i jemu samému. Především Hamás čeká na vhodný okamžik, kdy bude moci Západní břeh ovládnout stejně jako Pásmo Gazy. Nemusí se ani moc snažit – kdyby byly demokratické volby, Hamás by je vyhrál.
Vojáci při svých raziích zabavují obrovské množství zbraní a Palestinci se radikalizují – podle nejnovějšího průzkumu palestinského Centra pro výzkum politiky a veřejného mínění podporuje vznik ozbrojených skupin k boji proti Izraeli 71 % respondentů. K útokům dochází denně.
Úspěšná operace?
Na první pohled se zdá, že izraelská bezpečnostní operace není úspěšná – začala už loni v dubnu, ale situace na Západním břehu se dodnes neuklidnila; spíše naopak. Přesto zabránila mnoha teroristickým útokům a zachránila řadu životů, aniž při ní zemřel jediný voják.
Čtěte také
Jak řekl poradce vlády pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi, „když nebude armáda likvidovat bomby na Západním břehu, budou vybuchovat v autobusech v Jeruzalémě a Tel Avivu“. Stejné operace přispěly po roce 2002 k utlumení druhé intifády.
Západní země akci v Dženínu samozřejmě odsoudily. Evropská unie dokonce prohlásila, že izraelské operace „musí být přiměřené a v souladu s mezinárodním humanitárním právem“, a předvedla tak, že nemá tušení, o čem mluví.
Vloni došlo v Izraeli ke skoro 3000 teroristických útoků a letos to nebude lepší. Izraelské akce tak budou a musí pokračovat navzdory západní kritice; dokonce se v posledních dnech hovoří o tom, že dříve či později bude nutná velká operace, která veškerou teroristickou infrastrukturu zničí.
Zbytek Západního břehu je sice zatím víceméně klidný a většina palestinských obyvatel o další intifádu nestojí, ale panují obavy, že by se terorismus mohl rozšířit. Když armáda velkou operaci neprovede, budou se útoky stále stupňovat.
Prozatím posílila jednotky na Západním břehu a ve středu tam provedla první cílený atentát po sedmnácti letech. Ozbrojený dron zabil tři teroristy na cestě k útoku na židovské osady, dva z Islámského džihádu a jednoho ze skupiny Mučedníci od al-Aqsá.
Vláda oznámila, že v odvetě za úterní smrt čtyř Izraelců postaví na Západním břehu dalších tisíc domů, a osadníci ve středu položili základy sedmi nových osad, aniž jim v tom někdo bránil. To ovšem terorismus nezastaví, ale povzbudí.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
