Gita Zbavitelová: USA chystají jadernou „minidohodu“ s Íránem
Spojené státy opět jednají s Íránem o dohodě, která má zpomalit jeho jaderný program. Poslední jednání zkrachovalo vloni. To současné upřesnily ve středu New York Times: dohoda má být neoficiální a omezená a jejím cílem je zajistit, aby nedošlo k „potenciálně katastrofální eskalaci“.
Podle několika nejmenovaných izraelských, amerických a íránských zdrojů má Teherán slíbit, že nebude obohacovat uran na více než 60 %, že zastaví výrobu vyspělých balistických střel, bude ochotněji spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, zabrání svým teroristickým spojencům v útocích na Američany v Iráku a Sýrii, nebude dodávat Rusku balistické střely k válce na Ukrajině a propustí tři vězněné Američany.
Čtěte také
Spojené státy mu za to zaručí, že nebudou dále zpřísňovat protiíránské sankce ani iniciovat protiíránské rezoluce v Radě bezpečnosti OSN a uvolní zhruba dvacet miliard zablokovaných dolarů, pokud Írán slíbí, že je použije výhradně k humanitárním účelům. Američané rovněž slíbili, že už nebudou zabavovat ropné tankery s íránskou ropou v mezinárodních vodách. Dohoda ani nemá mít psanou podobu, aby ji Bílý dům nemusel předložit Kongresu ke schválení.
Írán tento týden potvrdil, že s Američany o svém jaderném programu jednal přes prostředníky v Ománu. Jednání překvapivě podpořil nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí, který dokonce řekl, že „na dohodě se Západem není nic špatného“. Dodal ale, že „svět Íránu v získání jaderné zbraně nezabrání, přestože Teherán o ni nestojí“, což ovšem není pravda.
„Na spadnutí“
Američané údajně Íránce varovali, že draze zaplatí, pokud obohacování uranu dosáhne 90 %, tedy hranice potřebné k výrobě atomové zbraně. Jaderný program postupuje bezprecedentním tempem – Teherán už obohacuje uran na více než 83 % a staví novou jadernou továrnu v Natanzi, která se nalézá v ještě větší hloubce než ostatní zařízení.
Čtěte také
Mezinárodní agentura pro atomovou energii soudí, že Írán má už přes 114 kg uranu obohaceného na 60 %. Podle předsedy amerického Sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho může Teherán vyrobit až pět atomových bomb za „méně než dva týdny“, pokud by se tak rozhodl.
Podle zdrojů citovaných deníkem New York Times je už dohoda „na spadnutí“. A analytik Mezinárodní krizové skupiny Ali Vaez je přesvědčen, že toto ujednání může zmírnit napětí a posloužit jako podklad k důkladnější smlouvě budoucí.
Čtěte také
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tento týden chystanou „minidohodu“ bagatelizoval a prohlásil, že Izrael „s ní dokáže žít“, čímž naznačil, že jeho vládě se nepovedlo ji Američanům vymluvit. Zdůraznil ale, že tato nepsaná smlouva nebude Izrael k ničemu zavazovat a židovský stát udělá vše pro svou obranu.
Netajil se však tím, že dohoda se Izraeli nelíbí. Teherán zůstane zemí „na jaderném prahu“ a povolená hranice obohacování uranu na 60 % je mnohem vyšší, než jakou mu stanovila původní mezinárodní smlouva z roku 2015.
„Kolosální selhání“
Izrael nevěří, že Teherán nepoužije uvolněné miliardy dolarů k posílení svých vojenských schopností a spojenců na Blízkém východě. Dohoda navíc nemá vyžadovat, aby Írán zlikvidoval své odstředivky na obohacování uranu nebo uran už obohacený.
Čtěte také
A v neposlední řadě může narušit mezinárodní podporu pro případný izraelský útok na íránské jaderné továrny, kterou by Jeruzalém mohl získat teď, kdy Írán porušuje všechny dohodnuté parametry. Na druhou stranu by však dohoda mohla jeho jaderný program trochu zpomalit.
Izrael v poslední době stupňuje výhrůžky útokem, ale spíše s cílem vyvinout větší tlak na Spojené státy než naznačit, že chce na Írán zaútočit. Pravděpodobnost vojenského úderu postupně slábne; Izrael k němu sice má potřebné vojenské schopnosti, ale nikoli všechny nezbytné zbraně, například speciální bomby, které by pronikly do hlubokých podzemních prostor. A vzhledem k nevalným vztahům s Bidenovou vládou nemá jistotu, že se může spolehnout na její pomoc.
Dohoda je špatná, ale může jaderný program alespoň trochu zbrzdit. Ten je dnes už v tak pokročilém stadiu, že ho lze stěží zastavit nadobro. Po izraelském útoku by jistě následovala tvrdá odveta Íránu i jeho spojenců – hnutí Hizballáh ze severu a palestinských teroristických skupin z jihu.
Ztráty na životech by byly vysoké a jaderný program by v nějaké formě beztak existoval dál. Účinná dohoda by byla lepší, ale tahle je nedostatečná; v neposlední řadě i proto, že Íránu nelze věřit. Představitel opozice Jair Lapid ji nazval „kolosálním selháním“ Netanjahuovy vlády, které se nepodařilo dohodě zabránit.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
