Jan Fingerland: Izrael a Polsko pohřbily spory o dějiny, ale ne dost hluboko
Dalo by se čekat, že nejvíce napjaté vztahy bude mít Izrael s Německem. Nejčastější a nejpalčivější spory však vznikají mezi Jeruzalémem a Varšavou. Nynější vlády se pokusily velkou část sporů pohřbít, ale přitom vznikla další kontroverze.
Čtěte také
V jejich pozadí je debata o výkladu minulosti, a to nejen polsko-židovské. Polské vlády v barvách strany Právo a spravedlnost se v minulých letech ohradily proti tvrzení, že se někteří Poláci nebo polské organizace podílely na německých zločinech proti Židům.
Tato část polské politické reprezentace i intelektuálních kruhů tvrdí, že Polsko je obětí „antipolonismu“, který srovnává s antisemitismem. Vznikl dokonce zákon, který například učinil trestným jakékoli spojování polského národa s vyhlazováním Židů, a vláda dosadila své lidi do institucí, které se národní pamětí zabývají. Polsko má být chápáno výhradně jako oběť, a to pokud možno stejná jako Židé, ne-li větší.
Diplomatická historie
Současně vypukl spor s Izraelem, a to v několika kauzách, od potíží s restitucí židovského majetku, zabaveného Němci, ale nevráceného poválečnými vládami, až právě po výklad společných dějin.
Čtěte také
Rozepře vyvrcholila tím, že Polsko odvolalo svého velvyslance a Izraelci přestali posílat středoškolské výpravy do Polska na návštěvu vyhlazovacích táborů, protože se prý polská vláda snažila zasahovat do výkladu, který žáci dostávali. Z hlediska „izraelského narativu“ poskytuje návštěva takových míst důležitou zkušenost pro vysvětlení kořenů novodobé státnosti.
Ovšem v březnu zástupci obou vlád podepsali dohodu, jež odblokovala cesty izraelských škol a umožnila návrat ke standardním diplomatickým vztahům, v jistém ohledu šlo o úspěch. Teď se ale na veřejnost dostal obsah dohody a vyvolal nesouhlas v Izraeli i v Polsku mezi některými historiky nebo židovskými organizacemi.
Podle izraelských kritiků dohody se Netanjahuova vláda podřídila tomu, jak polská vláda chce, aby se mluvilo o polské historii. Tedy potlačila negativní informace a přistoupila na paralelu mezi osudem Židů a Poláků během války, a to takříkajíc za peníze rodičů izraelských středoškoláků.
Kontroverzní seznam
Dohoda též obsahuje dodatek v podobě seznamu objektů, které by měly také navštívit, nebo přinejmenším jeden z nich. Vysvětlení, že se izraelská mládež má seznámit i s jinými stránkami dějin druhé světové války, nesouhlas nebudí. Problém spočívá ve výběru institucí a míst a v tom, jaký výklad minulosti podávají.
Čtěte také
Jde třeba o muzeum takzvaných „prokletých vojáků“, tedy Poláků, kteří bojovali proti Němcům a později proti komunistům. Potíž je, že někteří z nich prokazatelně vraždili Židy, a to jak za německé okupace, tak i po osvobození. V některých případech zabíjeli také v Polsku žijící Slováky.
Jiným sporným místem je muzeum Poláků, kteří za okupace zachraňovali Židy. Je v domě polských manželů Ulmových, kteří skutečně zaplatili životem za to, že schovávali pronásledované Židy. Muzeum ve své současné podobě podle kritiků zneužívá jejich památky k tomu, aby podalo na politickou objednávku vylepšený obraz toho, co se v okupovaném Polsku dělo.
Není jisté, jestli tyto kontroverze změní znění dohody, která musí ještě projít izraelským i polským parlamentem, nebo zda naruší pokus Benjamina Netanjahua zlepšit vztahy s polskými protějšky i za takto vysokou cenu. Pikantní je skutečnost, že právě současná izraelská vláda je velmi nacionalistická, a přesto z naivity, ve snaze zahladit diplomatický spor nebo si koupit evropského spojence, podepsala dohodu, která vyprodává izraelský pohled na nejbolestnější okamžiky nedávných židovských dějin.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
