Gita Zbavitelová: Evropská krátkozrakost umožnila Íránu obchod se zbraněmi

29. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Íránské ozbrojené síly během vojenského cvičení protivzdušné obrany

V těchto dnech skončilo zbrojní embargo vůči Íránu, a to kvůli neochotě mezinárodního společenství, které odmítlo zvážit důsledky jeho zrušení.

OSN uvalila na Írán zbrojní embargo v roce 2007. To pak bylo i součástí její rezoluce, která v roce 2015 schválila mezinárodní dohodu o omezení íránského jaderného programu výměnou za zrušení sankcí. Pokud by neexistovaly závažné důvody, embargo mělo automaticky skončit za pět let, tedy letos v říjnu.  

Čtěte také

Závažné důvody však existují, ale vidí je pouze Spojené státy. Írán je největším šiřitelem terorismu na světě. Ilegálně vyzbrojuje libanonské hnutí Hizballáh, aby měl zbraně u hranic svého největšího nepřítele Izraele.

Z téhož důvodu pašuje zbraně palestinskému Hamásu a Islámskému džihádu v Pásmu Gazy a dodává je i proíránským milicím v Sýrii, Iráku a Afghánistánu proti Američanům a jemenským povstalcům proti Saúdům. Teherán zvyšuje napětí, rozvrací region, ohrožuje mírumilovné země.

Tím vyvolává závody ve zbrojení. Žádný jiný stát na světě nepředstavuje takovou hrozbu. A teď bude moci zbraně vyvážet i nakupovat legálně.

Hrozba pro stabilitu Blízkého východu

Spojené státy tomu chtěly v srpnu zabránit prodloužením embarga, ale ostatní členové Rady bezpečnosti OSN, včetně evropských, je nepodpořili s tím, že Američané od mezinárodní jaderné dohody před dvěma lety odstoupili. Ostatní signatáři se ji zoufale snaží udržet při životě a nechtějí proti Íránu podnikat nepřátelské kroky. A tak Washington v září obnovil všechny protiíránské sankce, které před pěti lety zrušil, a rovněž zařadil na černou listinu osmnáct íránských bank.

Čtěte také

Rusko uvedlo, že hodlá s Íránem posílit vojenskou spolupráci, a ochotu prodávat mu zbraně vyjádřila i Čína. V praxi to ale možná bude složitější. Peking i Moskva si nejspíš budou chtít udržet mocenskou převahu a nebudou ochotny prodávat Teheránu nejvyspělejší zbraně.

Obě země navíc doufají, že jestli v amerických prezidentských volbách zvítězí demokrat Joe Biden, mohly by se jejich vztahy se Spojenými státy zlepšit. A i když má Rusko s Íránem společné zájmy v Sýrii, udržuje dobré vztahy také s Izraelem a arabskými zeměmi, které se Íránem cítí ohroženy. Nebude si je chtít zásadně znepřátelit prodejem nebezpečných zbraní Teheránu.

Kreml navíc kvůli vlastní svízelné finanční situaci odmítl íránský nákup zbraní na úvěr – a hotovost je něco, co Írán nemá, protože se kvůli americkým sankcím zmítá v hospodářské krizi.

Gita Zbavitelová

Vyspělé zbraně možná Írán nedostane, ale jeho vojenská spolupráce s Ruskem a Čínou patrně posílí. Tím vzroste i pocit ohrožení Izraele a arabských zemí. Izraelský ministr obrany Benny Ganc zdůraznil, že Izrael udělá vše, aby Írán vyspělé zbraně nezískal. A Washington podle ministra zahraničí Mikea Pompea uvalí sankce na každý subjekt, jenž by Íránu zbraně prodal, a zabrání mu v přístupu na americký trh.

Zrušení zbrojního embarga vůči Íránu představuje zásadní hrozbu pro stabilitu Blízkého východu a je s podivem, že evropské země největšímu světovému sponzorovi terorismu obchodování se zbraněmi dovolily. 

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio