Gita Zbavitelová: Za záhadnými incidenty v Íránu zřejmě stojí Izrael

12. červenec 2020

V posledních dnech postihla Írán řada záhadných incidentů, které poškodily jeho jaderný program a které Teherán i západní média připisují Izraeli.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Po odstoupení Donalda Trumpa od mezinárodní jaderné dohody před dvěma lety Írán svůj jaderný program částečně obnovil. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dnes porušuje všechny podmínky smlouvy, s nimiž v roce 2015 souhlasil výměnou za stažení hospodářských sankcí.

Čtěte také

Trump na Teherán uvalil nové a Írán začal dohodu porušovat, aby zesílil tlak na zbývající signatáře. Podle Izraele zvýšil povolené zásoby obohaceného uranu až o 700 kilogramů. Rovněž obohacuje uran na čtyři a půl procenta, o jedno procento víc, než mu povoluje smlouva, vyvíjí rychlejší odstředivky na obohacování uranu a odmítá pustit zbrojní inspektory do některých objektů. Podle amerických zpravodajců získá už za tři měsíce potřebné množství uranu k výrobě atomové bomby. A Izraelci v půlce června odhadli, že Írán ji kompletně sestaví do dvou let.

Zhruba v téže době Izrael výrazně zesílil útoky na íránské pozice a zbraně v Sýrii. Během června jich provedl desítky a zabil nejméně 60 Íránců, syrských vojáků a členů proíránských milicí.

Koncem června začalo docházet k nevysvětlitelným nehodám i v Íránu. Nejméně pět požárů a výbuchů poškodilo pár továren, včetně petrochemické, kde došlo k úniku chlóru; dále zásobník plynu, elektrárnu, a dokonce i kliniku v Teheránu. Exploze zasáhly i vojenské zařízení v Parčinu spojované s jaderným programem a továrnu na výrobu raket v Chodžiru. Při incidentech zahynulo více než dvacet lidí. Požár poničil i jadernou továrnu v Natanzi a to byla teprve předehra.

Izrael očekává odvetu

Čtěte také

Minulý čtvrtek došlo v Natanzi k obrovskému výbuchu v budově, kde Írán vyvíjí vyspělé odstředivky na obohacování uranu, které mají výrazně zkrátit dobu k získání jaderné zbraně. Satelitní snímky ukázaly, že byl skoro celý objekt zničen. Údajně šlo o mohutnou bombu, řekl deníku New York Times nejmenovaný blízkovýchodní zpravodajský zdroj, kterým podle člena izraelské opozice Avigdora Libermana nebyl nikdo jiný než ředitel Mosadu Josi Kohen.

Další zdroj z íránských Revolučních gard listu sdělil, že bombu někdo propašoval do budovy. Zařízení je teď mimo provoz a režim ajatolláhů za ně nemá náhradu. Podle západních zpravodajských služeb exploze vrátila vývoj jaderného programu až o dva roky zpět a napáchané škody jsou patrně nenapravitelné.

V pátek ráno následovaly další dva výbuchy v západním Teheránu, kde se podle západních expertů nacházejí podzemní vojenské objekty, včetně laboratoře vyvíjející chemické zbraně, a podle saúdské stanice Al-Arabíja zase sklady raket Revolučních gard. A v sobotu došlo k dalšímu výbuchu v Teheránu; podle íránských úřadů údajně plynových lahví v obytném domě.

Čtěte také

Taková řada po sobě jdoucích „nehod“ nemůže být náhodná, i když za všechny incidenty nejspíš Izrael nemůže; jistě by například neútočil na kliniku. Je ale možné, že některé měly odvést pozornost od úderů na vojenské a jaderné objekty.

K útoku v Natanzi se přihlásilo neznámé uskupení odbojářů s názvem Gepardi domoviny. Mohlo by jít o íránskou exilovou skupinu Lidoví mudžáhidové, kterou podporuje izraelský Mosad i americká CIA. Izrael jako vždy incidenty nekomentoval a jen opakuje, že Teherán nesmí získat jadernou zbraň. Podle expertů však za útoky v Íránu stojí.

Ještě před sedmi lety izraelská vláda zvažovala letecký úder na íránská jaderná zařízení, který by vývoj atomových zbraní zastavil stejně jako v roce 1981 v Iráku nebo v roce 2007 v Sýrii. Byla to však riskantní varianta, která by íránský jaderný program už v pokročilém stadiu pouze zpomalila, a navíc by možná vypukla otevřená válka, do které by se zapojil nejen Teherán, ale i jeho prodloužená ruka, hnutí Hizballáh, z Libanonu.

Čtěte také

Teď se Izrael zřejmě rozhodl pro lepší a levnější způsob: útoky, k nimž se nehlásí a které mu nelze dokázat. Tato strategie není nová – před asi deseti lety Izrael s pomocí íránského odboje zlikvidoval několik důležitých íránských jaderných vědců a řadu dalších tím vyděsil tak, že z jaderného programu odešli sami.

Zhruba v téže době také poničil skoro pětinu íránských odstředivek v Natanzi kybernetickým virem Stuxnet a byly i další sabotáže. Izraelci se údajně podíleli i na lednovém americkém atentátu na prominentního íránského generála Kásema Solejmáního, k němuž Američanům dodali zpravodajské informace.

Írán se snaží izraelské údery pomstít, ale zatím toho moc nedokázal. Nedávno Mosad údajně zmařil jeho pokus o útoky na izraelská velvyslanectví a další cíle v Evropě. Teherán občas vyšle o Izraele ozbrojený bezpilotní letoun ze Sýrie a v dubnu se pokusil o kybernetický útok na izraelské vodárny, který se podařilo včas odvrátit. V květnové odvetě pak Izraelci kybernetickým protiútokem ochromili provoz íránského přístavu Bandar Abbás.

Gita Zbavitelová

Třebaže Teherán nemá žádné důkazy, že židovský stát stojí za nejnovějšími útoky, Izrael očekává odvetu. Polevit v boji proti íránskému jadernému programu však nehodlá; ví, že se mu ho nepodaří zastavit úplně, a tak se ho alespoň snaží zpomalit. Je na to úplně sám, protože svět ani trochu nezajímá, že Írán vyvíjí jadernou zbraň.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio