Marek Hudema: Čeká Írán „lekce“ od USA?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Íránský guvernér Mezinárodní agentury pro atomovou energii Kazem Gharib Abádí před zahájením zasedání Rady guvernérů ve Vídni
0:00
/
0:00

Americký prezident Donald Trump chtěl zatlačit na Írán a zbavit tak Blízký východ íránské atomové hrozby, předejít možným závodům v jaderném zbrojení a zbavit region rozpínající se nedemokratické mocnosti.

Proto zrušil jadernou dohodu s Íránem a začal na něj ekonomicky tlačit. Zatím je ale výsledek dost bídný, a ani porážka Íránu by nemusela Trumpovi přinést to, co chce.

Gita Zbavitelová: Izrael útočí na íránské pozice nejen v Sýrii, ale i v Iráku

Výbuch v iráckém městě Ramádí

Izrael stupňuje boj proti vojenské přítomnosti Íránu u svých hranic a kromě Sýrie bombarduje jeho pozice nově i v Iráku.

Nejprve trochu nedávné historie. Trump loni vypověděl smlouvu o omezení íránského jaderného programu, protože nebránila tomu, aby si Írán pořídil jaderné zbraně v budoucnosti.

Spojené státy uvalily na zemi embargo a navíc požadují, aby se Teherán vzdal podpory teroristů, svého raketového programu a rostoucího vlivu na Blízkém východě. Írán, který se stal regionální velmocí, ale neustoupil. 

Napětí na Blízkém východě roste a íránské revoluční gardy ohrožují ropné tankery na trasách důležitých pro celý svět. Teherán se zatvrdil a uráží i Evropany, kteří se snažili jadernou dohodu zachovat a vyjít Teheránu vstříc. Íránský teokratický režim zvyšuje stupeň obohacování uranu a chystá se spustit reaktor, který může vyrábět plutonium použitelné k výrobě jaderné bomby.

Posílení Saúdské Arábie v regionu?

Írán vítězí ve válce tankerů, celkově ovšem stále ztrácí

Loď íránský revolučních gard u britského tankeru Stena Impero

V oblasti Hormuzského průlivu stále sílí napětí mezi Západem a Íránem. I když má ale Teherán ve své válce tankerů s Velkou Británií, Saúdskou Arábií a Spojenými státy zatím nepochybně převahu, čelí obrovskému hospodářskému tlaku a stále větší ztrátě sympatií světa.

Z pohledu Spojených států to může vypadat tak, že je třeba dát Íránu lekci a srazit ho na kolena. Buď dlouhodobou ekonomickou blokádou, nebo vojenskou akcí. Byla by to ale chyba.

Obojí by nějakou dobu trvalo – v prvním případě než sankce začnou působit, v druhém, než se shromáždí vojáci a hlavně než by Trump získal doma pro vojenskou akci podporu. Za tu dobu může Írán vyrobit jadernou bombu, nebo s její výrobou výrazně pokročit. 

Jenže v tom případě se dá do výroby jaderných zbraní také Saúdská Arábie, největší rival Íránu v regionu. Představitelé Saúdské Arábie oficiálně prohlašují, že pokud bude mít bombu Teherán, postaví si ji taky. Nebo si ji možná zpočátku „vypůjčí“ a pak si vyrobí vlastní.

Jan Fingerland: Íránci ani Evropané Trumpa nechtějí, ale potřebují

Donald Trump

Írán přestal dodržovat další část dohody o svém jaderném programu. Vypadá to, jako kdyby epochální mezinárodní ujednání nevydrželo ani tři roky. Nebo ano?

V médiích se totiž v průběhu posledních 20 let objevily několikrát zprávy, že Saúdové spolupracují na jaderném programu s Pákistánem. A že jaderný Pákistán jim za jejich finanční příspěvek v případě nouze pár atomovek půjčí. 

Přitom Saúdská Arábie je klíčový spojenec USA na Blízkém východě, takže by proti ní Washington asi jen tak nezasáhl. A nejen to, dokonce by Rijád nakonec posílil. Zničením či oslabením Íránu vzroste moc Saúdské Arábie na Blízkém východě. Podobně, jako když Američané obsadili Irák, rivala Íránu, a tím nebývale posílili Teherán.

Otázkou přitom je, zda by posílení Saúdské Arábie v regionu prospělo Spojeným státům a Západu.

Marek Hudema

Saúdská Arábie jako stát pravda nepodporuje teroristy a v posledních letech se snaží potlačit část náboženských radikálů, zároveň ale provozuje agresivní zahraniční politiku a útočí na disidenty v zahraničí. Reformami směřuje ke klasické despocii, což není o mnoho lepší než íránská teokratická pseudodemokracie.

Autor je komentátor Lidových novin