Írán vítězí ve válce tankerů, celkově ovšem stále ztrácí

27. červenec 2019

V oblasti Hormuzského průlivu stále sílí napětí mezi Západem a Íránem. I když má ale Teherán ve své válce tankerů s Velkou Británií, Saúdskou Arábií a Spojenými státy zatím nepochybně převahu, čelí obrovskému hospodářskému tlaku a stále větší ztrátě sympatií světa.

Píše to izraelský deník Jerusalem Post.

Napětí kolem Íránu. Do války se nikomu nechce, ostré kroky se dají čekat, říká expert na Blízký Východ

Břetislav Tureček

Nové sankce, hrozby vojenským úderem, obvinění z agrese a nepřátelství – mezi USA a Íránem se vyostřují vztahy. Proč byl americký prezident jen okamžik od schválení leteckého úderu na Írán? Po odpovědi pátráme s expertem na Blízký východ Břetislavem Turečkem z Metropolitní univerzity Praha.​​

Předmětem celého sporu je dlouhodobá budoucnost ekonomického nátlaku na Teherán a také to, jestli diplomacie Írán ochrání, nebo neochrání před případným americkým či izraelským útokem, pokud by tyto dvě země usoudily, že se Teherán ocitl příliš blízko k získání jaderné zbraně.

Íránu doposud prošlo zajímání velkých tankerů mocných zemí, jako je Británie či Saúdská Arábie.

Pro izraelský list je s podivem, že i když se Britům nedávno podařilo předejít íránskému zabrání britského plavidla, nerozmístili v oblasti námořní doprovod a nezachránili druhý tanker.

Také Spojené arabské emiráty uvedly, že Írán napadl a zajal jeho lodě. Ze strany Teheránu jde částečně o námořní válečnou taktiku, ale relativně slabé námořnictvo si nemůže dovolit riskovat přímou konfrontaci. Má však malé rychlé čluny a daná námořní oblast je tak obrovská, že není možné ji uhlídat celou.

Írán si kope jámu

Podle Jerusalem Postu nesmíme zapomínat ani na to, že Írán sestřelil drahý americký bezpilotní letoun a Washington na to vojensky neodpověděl, i když o několik týdnů později sestřelil podobný íránský stroj. A před několika týdny začal Teherán porušovat dvě zásadní části mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015. Ani jeden z těchto kroků však nepomohl zmírnit americký hospodářský tlak.

Břetislav Tureček: Íránci jsou schopni zablokovat Hormuzský průliv jedním gumovým člunem s výbušninami

Tanker Stena Impero na archivním snímku

Napětí mezi Západem a Íránem v Hormuzském průlivu roste. V pozadí jsou ropné zdroje Perského zálivu, konstatuje blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Přesto si Írán dál hraje s ohněm a provokuje, tvrdí komentář. Íránci se málem dostali i do přímého konfliktu s Británií. Ta po nedávném íránském zajetí svého plavidla pohrozila, že vystupňuje sankce a obstaví Teheránu majetek.

Londýn prý dokonce zvažoval, že se obrátí na OSN a signatáře mezinárodní jaderné smlouvy s žádostí o opětovné uvalení sankcí, které byly po podpisu dohody zrušeny. To by mohlo vést i k jejich opětovnému zavedení ze strany Ruska a Číny.

Británie se však zatím do eskalace napětí s Teheránem nehrne. V pohledu izraelského deníku je ale důležitý širší trend: zatímco Írán zaznamenává taktická vítězství tím, že porušuje mezinárodní dohodu a s minimálními či nulovými následky obtěžuje tankery v blízkosti svých teritoriálních vod, klesá mu mezinárodní podpora.

Evropská unie, Čína i další země nemají rády Donalda Trumpa a zejména jeho politiku vůči Íránu. A většina z nich by také byla raději, kdyby Izrael nepoužil vůči Íránu sílu.

Čím hlubší jámu si však Teherán kopá, aniž dosahuje zmírnění sankcí, tím pravděpodobnější je jeho obrovská prohra, až jeho provokativní hra jednou skončí. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.