Jan Fingerland: Trump překvapil vynalézavým plánem

Plavba Hormúzským průlivem a úžinou Báb al-Mandáb, tedy v okolí Íránu a Jemenu, se v poslední době stala trochu nebezpečným podnikem. Během uplynulých týdnů kdosi – asi Íránci nebo jejich klienti – zaútočil na šest ropných tankerů, tedy civilních plavidel, a poničil je. To stojí samo o sobě velké peníze a může to také dále prodražit podnikání, protože na tuto situaci budou reagovat pojišťovny.

Jan Fingerland: Íránci ani Evropané Trumpa nechtějí, ale potřebují

Írán přestal dodržovat další část dohody o svém jaderném programu. Vypadá to, jako kdyby epochální mezinárodní ujednání nevydrželo ani tři roky. Nebo ano?

Stalo se tak navíc v oblasti, kudy se transportuje podstatná část ropy na světový trh a další znejistění může vést k růstu cen ropy – ceny stoupají i tak, protože do prodeje se kvůli sankcím dostává méně suroviny z Íránu a Venezuely.  Je tedy logické, že je potřeba něco udělat se svobodou plavby v oblastech, které jsou tak důležité, a navíc je nelze jinak obejít nebo obeplout.

Kdo s námi

Donald Trump má plán, jeho administrativa chce ještě tento měsíc vytvořit vojenskou koalici, která by střežila ropné trasy u břehů Íránu a Jemenu. Tedy abychom byli přesní, záměr ohlásil Joseph Dunford, náčelník amerického sboru náčelníků štábů, a to jako více méně technické a bezpečnostní opatření.

Trumpova diplomatická doktrína: lichotí diktátorům, ti se ale řídí vlastnímí zájmy, píše WSJ

V oblasti mezinárodní politiky věří americký prezident Donald Trump nadevše ostatní hlavně své osobní diplomacii a vystupování ve stylu celebrity předvádějící se na veřejnosti. Výhody i nevýhody takového přístupu se projevily během jeho nedávného asijského turné.

Je to v řadě ohledů podobná situace, jako když se v minulém desetiletí u somálských břehů objevili piráti a země, pod jejichž vlajkou pluly lodě touto nebezpečnou oblastí, se zorganizovaly k obraně svých zájmů. Při patrolování v Hormúzu a Báb al-Mandábu jsou Spojené státy ochotny dodat velitelské lodě, ostatní země by poskytly plavidla k hlídkování a k doprovodu svých vlastních komerčních lodí proplouvajících oblastí.

Jenže Američané mají i své vlastní, politické důvody. Nyní jsou v plné práci při vyvíjení tlaku na Írán, například ve středu se na jejich žádost sejdou zástupci států v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, aby projednali novou situaci.

Írán totiž ve snaze zachránit dohodu o svém jaderném programu začal po částech tuto smlouvu porušovat, čímž se ovšem sám dostal trochu do pasti. Atomová agentura sice sama není signatářem dohody, ale Washington jí chce použít jako další nástroj pro tlak na Teherán.

Dát šach

Také americký plán na ochranu lodí v okolí Íránu a Jemenu má nepochybně mnohem širší cíle než jen bezpečí plavby. Seskupí zatím neznámé množství zemí, jejichž lodě tudy plují, takříkajíc pod americkou vlajkou.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Je pravděpodobné, že rivalové Íránu nebo jejich spojenci, jako jsou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, se k americkému plánu přidají ze svých vlastních důvodů. Ovšem země, jako je Japonsko, se dostanou do ošemetné situace – a možná se nějak budou muset rozhodnout pro mezinárodní koalici pod americkým patronátem.

Státy, které chtějí na posílání lodí touto strategickou oblastí vydělávat, se nemohou tvářit, že má jejich lodě chránit někdo jiný. Současně tím připraví Írán o jeden z nástrojů jeho politiky, totiž hrozbu útoků na obchodní lodě, a ještě posílí trend, který vyhovuje USA.

Z hlediska dosavadního vývoje je situace zajímavá i tím, že Trump, který byl dosud přesvědčeným unilateralistou a soustavně odcizoval své spojence, začíná budovat koalici, i když zdánlivě kolem obecnějšího cíle. Možná to není Trumpův nápad, ale je v každém případě dost chytrý.

Autor je komentátor Českého rozhlasu