Vojenský zásah USA proti Íránu by pro Evropu znamenal velkou zkoušku

Papachelas považuje za stále jasnější hrozbu to, že šéfa Bílého domu Donalda Trumpa – a s ním celou zemi – vtáhnou války s Íránem jestřábi působící v jeho vlastní administrativě. Poradce pro národní bezpečnost John Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo zastávají tvrdou linii a tlačí na vojenskou konfrontaci s Teheránem.

Podobně jako bývalý viceprezident Dick Cheney a bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld v době vlády George W. Bushe, i Bolton a Pompeo se snaží svůj pohled prosadit zákulisním bojem. Každopádně prezident Trump zatím ukázal, že věci rád tlačí do krajnosti, ale zatím se vždy zastavil před okrajem útesu.

Definitivní rozkol

V případě Íránu se ale šéf Bílého domu dostává k pomyslné propasti až příliš blízko. Ruce, které ho k ní tlačí, jsou silné a příliš nedbají, jak moc je na ně vidět, píše řecký komentátor.

Pokud je dohoda špatná, je lepší od ní odstoupit, souhlasí s kroky USA vůči Íránu Leo Pavlát

• Upravit
• Smazat

Spojené státy americké odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily na režim nové sankce. Írán zvýšil produkci nízkoobohaceného uranu, Washington přesunul do oblasti Perského zálivu své lodě a bombardéry a Írán prohlásil, že americké lodě pošle ke dnu i pomocí tajných zbraní.

Válka s Íránem by podle něj urychlila geopolitické změny, které už jsou v regionu nějakou dobu realitou. Papachelas zároveň nevidí možnost, jak by Trump mohl pro intervenci vytvořit mezinárodní spojenectví, kterého dosáhl George Bush starší v první válce v Perském zálivu.

Prezident Trump totiž promrhal příliš mnoho času a energie narušováním dosavadních vztahů a spojenectví, na kterých by válečné úsilí případně mohlo být založené. Zejména pro Evropu by pak vojenská kampaň proti Íránu byla velkým testem.

Taková událost by starý kontinent dokonce mohla od Spojených států definitivně odloučit. Některé evropské země by se s Donaldem Trumpem pravděpodobně spojily, jiné státy včetně těch tvořících jádro Evropské unie by si ale od intervence udržely odstup, zamýšlí se Alexis Papachelas.

Řecké otazníky

Tato možnost by byla výzvou i pro samotné Řecko. Vláda v Aténách by stála před řadou dilemat. Řecko rozvíjí své obranné vztahy se Spojenými státy a poskytuje jim vojenskou základnu na Krétě. A není to jediné vojenské zařízení, které Washington v Řecku může využívat.

Otázkou je, jestli by řecká vláda dala souhlas k použití těchto základen pro tažení proti Íránu. Otazník visí i nad tím, co by případné svolení Atén znamenalo, až by přišel čas žádat něco výměnou. Na druhou stranu by Řecko muselo zvážit, co by případné odmítnutí podílet se na válce s Íránem po boku Američanů znamenalo pro jeho strategické vztahy s Izraelem.

Nabízelo by se řešení sladit kroky Atén s rozhodnutím a pozicí Evropské unie, nebo praktikovat politiku založenou někdy na souhlasu, jindy na odmítnutí. Tedy zvažovat národní zájem v závislosti na aktuálním vývoji a potřebách státu. 

Ať už se vláda v Aténách rozhodne jakkoliv, jedno je jisté. Pokud se prezident Trump nechá vtáhnout do války s Íránem, důsledky konfliktu budou velmi důležité pro Řecko i samotný celosvětový poválečný řád, podotýká komentátor řeckého deníku Kathimerini Alexis Papachelas.