Trumpova diplomatická doktrína: lichotí diktátorům, ti se ale řídí vlastnímí zájmy, píše WSJ
V oblasti mezinárodní politiky věří americký prezident Donald Trump nadevše ostatní hlavně své osobní diplomacii a vystupování ve stylu celebrity předvádějící se na veřejnosti. Výhody i nevýhody takového přístupu se projevily během jeho nedávného asijského turné.
Ve svém redakčním úvodníku na to upozorňuje list Wall Street Journal.
Editorial připouští, že když nic jiného, Trump alespoň obnovil jednání s Čínou a Severní Koreou, která předtím uvázla na mrtvém bodě. Podle amerického deníku je důvod oživení rozhovorů zřejmý – stávající šéf Bílého domu hledá zahraničněpolitický úspěch, se kterým by mohl operovat v sílící kampani za své znovuzvolení.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un rok po své diplomatické ofenzívě vrší jednu chybu za druhou
Je tomu rok, co jadernými zbraněmi vybavený severokorejský vůdce Kim Čong-un zahájil nebývalou diplomatickou iniciativu. Do tanečků okolo svých bomb od té doby postupně vtáhl Čínu, Jižní Koreu, Spojené státy a nyní i Rusko, poznamenává v analýze týdeník Economist.
Nejpřekvapivější bylo rozhodnutí Donalda Trumpa pozvat vůdce Severní Koreje Kim Čong-una k setkání v demilitarizované zóně rozdělující Korejský poloostrov. Severokorejský diktátor vzkaz předaný přes sociální sítě přijal a Trump se tak stal historicky prvním americkým prezidentem, který vkročil do Severní Koreje.
Symbolika byla významnější než podstata věci celého jednání. Šéf Bílého domu sází na to – ostatně jako vždy – že se diktátor Kim vzdá jaderných zbraní kvůli Trumpovým lichotkám, osobnímu kouzlu a nasazení.
Denuklearizace je daleko
Ostatně samotný americký lídr v neděli prohlásil, že „na osobních vztazích byla založena řada velkých vítězství“. Podle komentáře listu Wall Street Journal právě tato slova nejlépe vystihují Trumpovu zahraničněpolitickou doktrínu.
V KLDR nevládne komunismus, ale nacionalismus. Spolupráci s USA vidí jako slabost, říká koreanistka
Severokorejský vůdce Kim Čong-un i po nezdařeném summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zůstává ve Vietnamu, v pátek totiž začíná jeho oficiální návštěva země. Na Kimovu počest se uskuteční banket a čekají ho jednání s vietnamskými představiteli.
V ohledu ke Kimovi ale jde zatím jen o dílčí úspěch. Na setkání bylo rozhodnuto obnovit vyjednávání, ale není jasné, kdo se jich za Severní Koreu zúčastní. Předchozí delegáti a překladatelé beze stopy zmizeli a americká vláda má za to, že někteří byli popraveni. Vše na pokyn diktátora Kima, nespokojeného s dosavadními výsledky.
Je to připomínka brutální podstaty severokorejského režimu, který už dlouho vnímá vlastnictví jaderné zbraně za nezbytnou podmínku vlastního přežití. Poslední aktivita Donalda Trumpa alespoň načas snížila pravděpodobnost dalších severokorejských jaderných testů.
Kim Čong-un ale chce, aby Spojené státy zmírnily, nebo ještě lépe zrušily stávající sankce. Jen při splnění této podmínky je ochotný odtajnit a zpřístupnit severokorejská výzkumná a testovací zařízení a odhalit zásoby jaderného materiálu.
V severokorejských očích by to byly dostatečné ústupky. K případné konečné demontáži celého jaderného programu by ale i tak bylo ještě daleko.
Čínské vyhlídky
Wall Street Journal ve svém úvodníku píše, že mnohem hodnotnější, než setkání s Kimem, bylo Trumpovo předcházející rokování s čínským protějškem Si Ťin-pchingem na summitu G20 v Japonsku. Oba prezidenti se zavázali obnovit jednání o obchodní dohodě.
Trump odložil plán na zavedení celních přirážek na čínské zboží v hodnotě 300 miliard amerických dolarů a americké firmy opět nechá prodávat zboží čínské technologické firmě Huawei. Podle Trumpa také Čína začne odebírat americké zemědělské produkty. Není ale jasné, co přesně a v jakém objemu.
Financial Times: Obchodní válka s USA může Číně pomoci uskutečnit hospodářské reformy
Prezident Spojených států vede obchodní válku s Čínou nejen ze špatných důvodů, ale také nesprávným způsobem. Ve svém editorialu to píše hospodářský deník Financial Times s tím, že je tu jeden paradox – konání Donalda Trumpa totiž může být ve finále pro jeho čínskou oběť pozitivní a výhodné.
Vyhlášené příměří nicméně zastavilo další eskalaci napětí v obchodních vztazích, což by poškodilo Čínu i Spojené státy. Nic z toho sice nezaručuje budoucí dohodu, ale přinejmenším se snižují hospodářské škody plynoucí z nejistoty budoucího vývoje. Pro amerického prezidenta je takový stav obzvláště důležitý, protože náklady čínských odvetných kroků na svých bedrech nesli především američtí zemědělci.
Americký hospodářský list považuje za nejlepší z možných budoucích scénářů ten, ve kterém by Čína přestala s krádežemi intelektuálního vlastnictví. Zároveň by Peking skoncoval i s dalšími praktikami poškozujícími zahraniční společnosti, které chtějí působit na čínském trhu. Spojené státy by na oplátku odstranily veškeré dosud zavedené celní přirážky na čínské zboží.
Čínský prezident Si by poté mohl říct, že za změnu dosavadní politiky od Američanů také něco získal. A pokud by pak Čína své závazky neplnila, Trump by mohl cla na čínské zboží obnovit. Nicméně američtí demokraté budou šéfa Bílého domu kritizovat, ať uzavře jakoukoliv dohodu, tvrdí redakční úvodník.
Nejlepší ohodnocení, jestli je dohoda špatná nebo dobrá, ale nebude na politicích, nýbrž na americké obchodní komunitě. A pokud chce být prezident znovuzvolen, silnou ekonomiku nutně potřebuje.
Lichotky nemají smysl
Donald Trump se na summitu G20 setkal také s ruským protějškem Vladimirem Putinem, kterého před televizními kamerami žertem napomenul, aby nezasahoval do voleb ve Spojených státech.
Putin se pousmál a většina médií vybouchla vzteky, píše Wall Street Journal. Podle něj ale tito Trumpovi kritici postrádají jakoukoliv důvěryhodnost, protože prý dříve opomíjely řadu prohřešků bývalého prezidenta Baracka Obamy.
Nad Obamou měli přivírat oči například v roce 2012, kdy šeptal tehdejšímu ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, že po svém znovuzvolení bude americký lídr politicky flexibilnější. A málo se prý věnovali také ústupkům vůči Íránu nebo Obamově vstřícnosti k režimu na Kubě.
Přesto ale bylo veřejné cukrování prezidenta Trumpa s Putinem ubohé představení, píše americký deník. Zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera sice nepřinesla jasný důkaz o spolupráci Trumpa s Ruskem, nicméně k zasahování Moskvy do amerických voleb podle ní docházelo.
Ostatně šéf Bílého domu by měl mít na Rusko větší vztek než kdokoliv jiný. Už jen proto, jak kauza s ruským vměšováním poznamenala jeho dosavadní prezidenství. Předstíráním, že se jedná o žertovnou záležitost, se ale podle editorialu Trump staví do pozice Putinova podřízeného.
Osobní diplomacie jako taková nicméně vždy má své využití. V průběhu své vlády to prokázal především prezident George Bush starší.
To ale neznamená, že Donald Trump musí lichotit zahraničním diktátorům, jako by to byli velcí vůdci. Tito tvrdí vládci stejně přijmou rozhodnutí na základě vlastního národního zájmu. A ne proto, že by Trumpa měli rádi, podotýká list Wall Street Journal.
Související
-
Obchodní dohoda s USA není zaručená, varuje Čína. Mezi zeměmi zůstávají rozpory
List China Daily, který čínská vláda často využívá ke sdělování svých postojů upozornil, že šance na uzavření obchodní dohody se sice zvýšila, ale stále není jisté, že jí bude skutečně dosaženo.
-
Čína v zásadních otázkách neustoupí. Za neúspěšná obchodní jednání podle Pekingu mohou USA
Zároveň zpráva tvrdí, že Čína je schopna zajistit pokračující rozvoj a ekonomické vyhlídky jsou „velmi optimistické“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
