V KLDR nevládne komunismus, ale nacionalismus. Spolupráci s USA vidí jako slabost, říká koreanistka
Severokorejský vůdce Kim Čong-un i po nezdařeném summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zůstává ve Vietnamu, v pátek totiž začíná jeho oficiální návštěva země. Na Kimovu počest se uskuteční banket a čekají ho jednání s vietnamskými představiteli.
Summit Trump–Kim skončil předčasně. Roli mohla hrát nezkušenost i zranitelnost obou vůdců, míní analytik Slezák
Summit Spojených států a KLDR v Hanoji skončil předčasně. Lídři Donald Trump a Kim Čong-un k dohodě nedospěli. Podle Donalda Trumpa chtěla KLDR úplné zrušení sankcí, což USA podle prezidenta udělat nemohou.
„Kim Čong-un se snaží své zahraničněpolitické aktivity absolvovat osobně. Agenda severokorejsko-vietnamských vztahů je široká a spolupráce probíhá v nejrůznějších oblastech,“ přibližuje předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Chamrová.
Podle ní je problematické mluvit o KLDR jako o komunistické zemi, převládá v ní totiž nacionalisticky laděná ideologie čučche, kterou vytvořil zakladatel severokorejského režimu Kim Ir-sen.
„Nedá se říci, že by ta ideologie byla komunistická. S Vietnamem mají společné centrální plánování všeho možného, přísný dohled nad společností, která je velmi dobře strukturovaná a kontrolovatelná státním aparátem, a klíčovou roli vůdčí strany,“ vysvětluje Chamrová.
Severní Korea vnímá ekonomické područí a přílišné spoléhání Vietnamu na Spojené státy jako slabost. Vlasteneckou, ideologickou.
Jana Chamrová
Trump na summitu prohlásil, že Severní Korea může prosperovat tak jako Vietnam, pokud se vzdá jaderného programu. Podle Chamrové to ale není reálné.
Severokorejci prý nechápou, proč Vietnam navzdory krvavé válce přechází na stranu Spojených států. „Vnímají, že to Vietnamu ekonomicky velmi pomohlo, ale představa, že by se měli takto přátelit s USA, je zkrátka nemyslitelná,“ doplňuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
