Financial Times: Obchodní válka s USA může Číně pomoci uskutečnit hospodářské reformy
Prezident Spojených států vede obchodní válku s Čínou nejen ze špatných důvodů, ale také nesprávným způsobem. Ve svém editorialu to píše hospodářský deník Financial Times s tím, že je tu jeden paradox – konání Donalda Trumpa totiž může být ve finále pro jeho čínskou oběť pozitivní a výhodné.
Čínské úřady by na vnější tlak mohly reagovat příklonem k zavádění rovných podmínek pro konkurenci (competitive neutrality) státních, nestátních i zahraničních podniků. To by v konečném důsledku mohlo vyústit v ekonomické oživení.
Čínská ekonomika loni v prosinci vykázala zpomalení anualizovaného růstu na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Bezprostřední příčinou bylo odhodlání Pekingu snížit růst objemu úroků a úrokových sazeb, ale také obchodní válka se Spojenými státy.
Jedním z faktorů poklesu byla rovněž ztráta důvěry soukromého sektoru. Ten reagoval na lhostejnost, ba dokonce i nepřátelství ze strany všemocného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Pocta reformátorovi
Americký expert Nicholas Lardy z Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku ve své nedávné knize tvrdí, že současná Čína trpí opětovnou nadvládou politické sféry nad ekonomikou. Věci se ale mohou posouvat, upozorňuje redakční úvodník. Čínská ekonomika se totiž zřejmě zotavuje.
Michael Romancov: Kdyby Čína chtěla přistřihnout křídla Škodovce, problém se projeví nejdříve tam
Politický geograf, pedagog a publicista Michael Romancov má blízké vazby k Rusku. Nejen proto, že z něj pocházel jeho dědeček, se této oblasti a politickým vazbám vůči Putinově zemi věnuje nejčastěji. Za obrovské bezpečnostní riziko ovšem považuje také Čínu. „Je stejné jako v případě Ruska, ale myslím si, že Čína se, alespoň zatím, chová úplně jinak,“ říká pondělní host Osobnosti Plus.
Ve své zprávě pro parlament čínský premiér Li Kche-čchiang minulý měsíc mimo jiné vyjádřil odhodlání vlády zmírnit úvěrové sazby a udělat vše potřebné pro to, aby soukromý sektor snadněji dosáhl na úvěry. Čínští vládci se navíc rozhodli podstatně snížit daň z přidané hodnoty s cílem zvýšit výdaje spotřebitelů.
Existuje také určitá naděje, byť ne stoprocentní, že se Spojené státy a Čína dohodnou na vzájemných obchodních vztazích. K optimismu podle Financial Times vybízí zcela zřejmý fakt, že prezidenti obou zemí věří, že dohodnout se je v jejich vlastním zájmu. Nejdůležitější ze všech proměnných je ale skutečnost, že čínská vláda naznačuje úsilí více podporovat nestátní sektor.
Koncem loňského roku vzdal prezident Si hold Teng Siao-pchingovi. Tedy autorovi velmi úspěšné politiky reforem a otevírání se světu. Současný čínský prezident rovněž zdůraznil své odhodlání podporovat soukromý sektor. A také premiér Li ve své nedávné zprávě mnohokrát zmínil potřebu podporovat soukromý sektor.
Čína v pasti?
Komentář ekonomického listu má za to, že se Pekingu větší důraz na soukromý sektor s nejvyšší pravděpodobností vyplatí. Když se na nestátní sféru bude více spoléhat, v konečné důsledku podpoří růst celé ekonomiky. Za hranicemi Číny tento vývoj sledují se smíšenými pocity – silnější čínská poptávka je na jednu stranu dobrá věc, větší čínská konkurenceschopnost už ale méně.
Čína přinesla spíše dluhy než investice, hodnotí Zemanovy zahraniční cesty diplomat Kolář
Současný prezident Miloš Zeman jezdí na zahraniční návštěvy méně často než jeho polistopadoví předchůdci. Za své nejdůležitější poslání považuje posilování ekonomické diplomacie. Jak důležité jsou zahraniční aktivity české hlavy státu?
Je ale potřeba se na vše dívat realisticky. Svět nemůže mít jen jedno. Je nutné si uvědomit, že růst poptávky Číny je nerozlučně spojený s růstem její obchodní síly, píší Financial Times.
V jejich pohledu je zřejmé, že čínský růst bude vycházet z postupného zvyšování kapacit v nových technologiích a s nimi spojené oblasti služeb. Udržení tak rychlého růstu v Číně je jistě možné, protože stále zůstává zemí pouze se středními příjmy.
Tomu odpovídá potenciál zvyšovat průměrnou produktivitu na úroveň vysokopříjmových zemí, kde je stále mnohem vyšší. Půjde ale o velmi obtížný proces. Pojem „past středního příjmu“ existuje z dobrého důvodu.
Nové kolo reforem
Čína ale podle editorialu pro zlepšení stavu ekonomiky musí udělat mnohem více. Mimo jiné by měla změnit dosavadní postupy, tedy rozloučit se s hospodářským rozvojem financovaným investicemi na dluh pomocí vydávání dluhopisů.
Čína chce nuceně přestěhovat miliony lidí z měst na venkov
Až deset milionů mladých Číňanů žijících ve městech bude muset v příštích třech letech povinně přesídlit do venkovských oblastí. Komunistický režim tak chce zastavit překotné stěhování z venkova do měst a zpomalování hospodářského růstu.
Ještě důležitější pak bude přesun zdrojů do dynamického soukromého sektoru, reagujícího na rostoucí poptávku spotřebitelů. V této souvislosti se může ukázat, že americko-čínská obchodní dohoda bude velmi užitečná. Vyrovnanější konkurenční podmínky by hospodářský růst podpořily, stejně jako rozsáhlejší ochrana duševního vlastnictví.
Britský hospodářský list také píše, že trvání Washingtonu na snižování obchodního deficitu s Čínou je nesmysl. I navrhované jednostranné monitorování čínského chování je nepřijatelné. Smysl ale prý má výzva k revizi podmínek, za kterých Čína v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO).
Peking by mohl zjistit, že je pro něj užitečné vzdát se tvrzení, že Čína je rozvojová země. Podobně výhodný pro něj byl právě vstup do Světové obchodní organizace, přestože o tom tehdy pochybovali i někteří čínští lídři.
Čína musí ve svém vlastním zájmu zahájit nové kolo tržních reforem. K tomu ji může motivovat tlak ze zahraničí. V konečném důsledku z toho ale bude profitovat právě ona, uzavírají Financial Times.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
