Čína chce nuceně přestěhovat miliony lidí z měst na venkov

Až deset milionů mladých Číňanů žijících ve městech bude muset v příštích třech letech povinně přesídlit do venkovských oblastí. Komunistický režim tak chce zastavit překotné stěhování z venkova do měst a zpomalování hospodářského růstu.

Prezident Si Ťin-pching vyhlásil „regeneraci venkova“ za národní cíl, poznamenává britský deník The Times s tím, že několik desetiletí industrializace přimělo zemědělce, aby své farmy vyměnili za práci v továrnách.

Hongkong se podřizuje Číně. Za urážku státní hymny mají hrozit až tři roky vězení

Pročínští demonstranti protestují před hongkongským regionálním parlamentem

Na fotbalových zápasech v Hongkongu se často ozývá troubení a pískot fanoušků na protest proti tomu, že jejich poloautonomní čínské město reprezentuje státní hymna Číny. Tento projev neúcty však bude brzy nezákonný.

Prezidentova iniciativa připomíná stejnou výzvu čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga v době kulturní revoluce. V letech 1968 až 1978 bylo na venkov posláno přes 16 milionů mladých lidí, včetně Si Ťin-pchinga.

Od roku 1978 však počet obyvatel měst vzrostl ze 170 milionů na loňských 810 milionů a ve městech dnes pracuje přes 280 milionů někdejších zemědělců. A protože Číně klesá hospodářský růst a rychle jí stárne obyvatelstvo, vláda se bojí rostoucí nezaměstnanosti ve městech a vyprázdněného venkova.

Po vzoru Si Ťin-pchinga

Dlouhodobým celonárodním cílem je oživení venkova do roku 2050. Komunistická strana plánuje, že na venkov vrátí 100 tisíc zemědělců, kteří ve městech nenašli práci. Do roku 2022 chce zmobilizovat nejméně 10 tisíc mladých straníků, kteří by řídili vesnice, vyškolili alespoň 200 tisíc mládežnických vůdců a pomohli najít práci 10 tisícům mladých lidí v takzvaném elektronickém obchodním sektoru, který bude prodávat zemědělské produkty na internetu.

Vácha: Mohou vzniknout různé druhy lidí, geneticky pozměněná aristokracie. Nevíme, co se v Číně děje

He Jiankui na snímku z listopadu 2018

Skoro dva měsíce je nezvěstný čínský vědec He Jiankui, který historicky poprvé pozměnil genetickou informaci lidských embryí. Experiment dotáhl až k porodu dvojčat Lulu a Nana a vyvolal tak největší vědecký skandál uplynulých let. Vědci se obávají, že takových pokusů bude přibývat.

Není však jasné, k jakému nátlaku se strana uchýlí, aby mládež ke stěhování na venkov přiměla. Podle expertů je skoro nemožné odchodu obyvatel venkova do měst zabránit. Například člen Čínské akademie společenských věd Tang Kuo-jing, jenž se zabývá výzkumem venkova, je přesvědčený, že urbanizaci nelze zastavit a nemá smysl vracet zemědělce do vesnic, když se ve městech mají lépe.

Dnes 65letý Sin Ťin-pching odešel na venkov v patnácti letech poté, co se jeho otec stal v Pekingu politicky nežádoucí osobou. V rámci Mao Ce-tungova nuceného programu přerozdělování půdy, který začal v roce 1950, bylo zabito přes milion lidí. Maův takzvaný Velký skok vpřed měl v letech 1958 až 1962 proměnit Čínu z agrární země na průmyslové hospodářství. Výsledkem byl ale pokles zemědělské produkce a hladomor, jemuž podlehlo 43 milionů Číňanů, připomínají Timesy.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.