Vácha: Mohou vzniknout různé druhy lidí, geneticky pozměněná aristokracie. Nevíme, co se v Číně děje

He Jiankui na snímku z listopadu 2018
He Jiankui na snímku z listopadu 2018

Skoro dva měsíce je nezvěstný čínský vědec He Jiankui, který historicky poprvé pozměnil genetickou informaci lidských embryí. Experiment dotáhl až k porodu dvojčat Lulu a Nana a vyvolal tak největší vědecký skandál uplynulých let. Vědci se obávají, že takových pokusů bude přibývat.

Lidské embryo umí editovat tisíce laboratoří na celém světě. Jenže žádný vědec s tím nejde tak daleko, experimenty se ukončují v časné embryonální fázi. Nelze totiž předpovědět, jaké důsledky to na člověka a jeho potomky bude mít.

Čínský vědec tedy neudělal technologicky nic světoborného, dobře ale věděl, že s editací lidského embrya narazí. Zřejmě jako vhodnou záminku pro svůj experiment použil kromě vajíčka zdravé ženy i spermie muže nakaženého virem HIV a dal tomu punc léčby.

He Jiankui zmizel poté, co o svém experimentu informoval naprosto nestandardně na YouTube. „Dokonce jsme objevila informaci, že mu hrozí trest smrti, ale ta zase byla později vyvrácená,“ říká sinoložka Anna Zádrapová z projektu Sinopsis.

Profesor He je pravděpodobně v domácím vězení, čínské úřady prý případ prošetřují. Zádrapová se domnívá, že o experimentu úřady mohly vědět. „Potřeboval rozsáhlý tým spolupracovníků a to vzbuzuje otázku, jak to, že ho nikdo neudal. Vypadá to, že po vypuknutí skandálu hodili profesora He přes palubu.“

Celá akce čínského vědce ukazuje znaky i velmi dobrého marketinku, který podle portálu Theatlantic.com dělala americká PR agentura. Dvojčata dostala snadno zapamatovatelná jména a mají mailovou adresu, kam mohou lidé psát vzkazy. „Je také pravděpodobné, že profesor He měl své spolupracovníky ve Spojených státech,“ napsal na portálu časopisu Vesmír biolog Jaroslav Petr.

Blahodárný medicínský zákrok?

Čínský vědec také používá pro manipulaci s geny výraz genová chirurgie, což navozuje, že jde o blahodárný medicínský zákrok. Celý experiment zároveň označuje jen jako upravený způsob početí dítěte ze zkumavky. 

Čtěte takéČínský vědec tvrdí, že geneticky modifikoval embrya, z nichž se narodila dvojčata. Vláda jeho práci zastavila

„Umělé početí ve zkumavce proběhlo normálně s jediným rozdílem. Jakmile jsme vložili spermie do vajíček, ihned poté jsme genovou chirurgií přidali trochu proteinu a instrukce pro genovou chirurgii. Tou se odstranily dveře, kterými mohl vejít do buňky virus HIV a infikovat ji,“ říká profesor He. 

Biologové ale namítají, že vůbec není jisté, že to děti před virem HIV ochrání. Navíc u jednoho z dvojčat se podle dostupných informací experiment stejně nevydařil.

Mohou vzniknout různé druhy lidí

„Všechny změny na genech přenesou dvojčata na své potomky a vůbec nevíme, co to přinese. Kdybychom takhle pokračovali, tak si můžete vyrábět děti podle plánu. Následky vůbec neumíme předpovědět,“ říká přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha. 

Podle biologa to mohou využít bohatí lidé a nechat si v laboratořích stvořit děti podle svých představ. „Mohou vzniknout různé druhy lidí. Ekonomické rozdíly se zkapalní v biologické a vznikne nová geneticky pozměněná aristokracie.“ Biolog Vácha si nemyslí, že v Evropě by mohly podobné experimenty najít živnou půdu, o Číně si ale iluze nedělá. „Nemáme tušení, co se tam odehrává.“

Tomu nahrává i informace portálu Theatlantic.com, podle kterého Lulu a Nana nejsou jediné děti, které se z experimentu narodily. Experimenty zřejmě proběhly i u dalších párů a možná se další geneticky upravené děti se všemi pozitivními i negativními důsledky ještě narodí.

Měnit genetickou informaci embryí způsobem, jakým to provedl čínský profesor, umějí laboratoře i v Česku. Specializovaným pracovištěm je České centrum fenogenomiky v Biotechnologickém a biomedicínském centru (BIOCEV) ve Vestci u Prahy, kde to dělají jak na běžícím páse. Editují ale především myší embrya. Laboratoř založil a vede Radislav Sedláček: „Podstatou metody je objev crisprů, proteinů, které umějí vystřihnout a změnit jeden určitý gen.“ Na první pohled je editace genomu embrya v podstatě nuda. U mikroskopu sedí člověk v bílém, který ovládá joystickem dvě kapiláry, tedy dvě velmi tenké jehly. V jedné je jednobuněčné embryo, ve druhé roztok s proteinem zvaným crispr/cas9.  „Vstříknutím tohoto proteinu do buňky dojde k vystřihnutí určitého genu, ukazuje Radislav Sedláček. „Ve svém principu je to velmi jednoduchá metoda. Dřív nebo později ji bude používat jakákoliv molekulárně biologická laboratoř. Editovat myší nebo lidská embrya je technologicky úplně stejné.“

Spustit audio

Související