Na opatrnost není čas. Nové geneticky šlechtěné plodiny potřebujeme, tvrdí Agrární komora

Genetická banka živočichů, vzorek
Genetická banka živočichů, vzorek

Vědci kritizují rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie tvrdě regulovat nejnovější metodu genetické úpravy organismů. Tzv. editace genomu umožňuje vystřihnout jeho část a upravit například zemědělské plodiny bez vložení cizí genetické informace. Zákaz může prý zbrzdit vědecký vývoj i konkurenceschopnost Evropy.

„Evropský soud svým rozhodnutím rozhodně nebrzdí vědecký pokrok, protože se týká jen definice a posuzování výsledků věděcké práce,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

Podle něj nejde o metodu klasického šlechtění. „Enzymatický komplex CRISPR Cas 9 umí rozpoznat genovou sekvenci, vystřihnout ji a nahradit ji jinou... Je to klasická genetická modifikace, na kterou se vztahují přísné bezpečnostní předpisy.“

Spojené státy, když to zjednoduším, říkají povolme všechno a když bude průšvih, budeme ho řešit. Evropa se snaží udělat vše pro to, aby průšvih nebyl. Osobně dávám výrazně velkou přednost tomu druhému přístupu.
Pavel Poc

Rozhodnutí soudu prý nezbavuje evropské vědce ani zemědělce tohoto nástroje. „Soud se zřejmě trochu zalekl rychlosti šíření pozměněné genetické informace. V tuto chvíli není v Evropské unii příliš mnoho geneticky modifikovaných organismů k pěstování povoleno.“

„Jako Evropská unie máme poměrně přísné předpisy ohledně bezpečnosti GMO... Je potřeba posoudit jejich bezpečnost. Až když je posouzena, tak jsou povoleny... V tomto případě je obezřetnost skutečně na místě,“ ujistil Pavel Poc.

Buďme odvážnější, vyzývá Jan Doležal

Tajemník Agrární komory Jan Doležal považuje verdikt soudu za problematický. „Nové precizní metody šlechtění jsou odlišné od starých způsobů genetické modifikace. Moderní metody umožňují editaci již existujících genů, což je princip klasického šlechtění.“

„Pan europoslanec má pravdu, že se proces podobá genetické  modifikaci. Ale výsledná plodina je 100% srovnatelná s konvenčně šlechtěnou plodinou.“

Zaznívá argument, že nevíme úplně všechno, takže bychom měli být opatrní. Jiný argument ale je, že víme skutečně hodně, proto bychom měli být trochu odvážnější. A to by měl být i případ tohoto rozhodnutí evropského soudního dvora i celé politiky EU ohledně geneticky modifikovaných organismů a nových metod šlechtění.
Jan Doležal

Nová metoda poskytuje rychlou reakci na potřeby zemědělství. „S klimatickou změnou výnosy klesají, protože rostliny nejsou adaptované na suché prostředí. Právě tyto metody šlechtění nám nabízejí získat variace plodin, které by mohli zemědělci jednoduše a rychle využít.“

„Z naší zkušenosti procesy posouzení bezpečnosti trvají velice dlouho, pět, deset let, možná i déle. Tak dlouhou dobu nemáme... Rok co rok se potýkáme s velkým deficitem srážek, takže potřebujeme rostliny schopné se adaptovat,“ shrnul Jan Doležal.

Spustit audio

Související