Na opatrnost není čas. Nové geneticky šlechtěné plodiny potřebujeme, tvrdí Agrární komora
Vědci kritizují rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie tvrdě regulovat nejnovější metodu genetické úpravy organismů. Tzv. editace genomu umožňuje vystřihnout jeho část a upravit například zemědělské plodiny bez vložení cizí genetické informace. Zákaz může prý zbrzdit vědecký vývoj i konkurenceschopnost Evropy.
„Evropský soud svým rozhodnutím rozhodně nebrzdí vědecký pokrok, protože se týká jen definice a posuzování výsledků věděcké práce,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec Pavel Poc (ČSSD).
Podle něj nejde o metodu klasického šlechtění. „Enzymatický komplex CRISPR Cas 9 umí rozpoznat genovou sekvenci, vystřihnout ji a nahradit ji jinou... Je to klasická genetická modifikace, na kterou se vztahují přísné bezpečnostní předpisy.“
Spojené státy, když to zjednoduším, říkají povolme všechno a když bude průšvih, budeme ho řešit. Evropa se snaží udělat vše pro to, aby průšvih nebyl. Osobně dávám výrazně velkou přednost tomu druhému přístupu.
Pavel Poc
Rozhodnutí soudu prý nezbavuje evropské vědce ani zemědělce tohoto nástroje. „Soud se zřejmě trochu zalekl rychlosti šíření pozměněné genetické informace. V tuto chvíli není v Evropské unii příliš mnoho geneticky modifikovaných organismů k pěstování povoleno.“
„Jako Evropská unie máme poměrně přísné předpisy ohledně bezpečnosti GMO... Je potřeba posoudit jejich bezpečnost. Až když je posouzena, tak jsou povoleny... V tomto případě je obezřetnost skutečně na místě,“ ujistil Pavel Poc.
Buďme odvážnější, vyzývá Jan Doležal
Tajemník Agrární komory Jan Doležal považuje verdikt soudu za problematický. „Nové precizní metody šlechtění jsou odlišné od starých způsobů genetické modifikace. Moderní metody umožňují editaci již existujících genů, což je princip klasického šlechtění.“
„Pan europoslanec má pravdu, že se proces podobá genetické modifikaci. Ale výsledná plodina je 100% srovnatelná s konvenčně šlechtěnou plodinou.“
Zaznívá argument, že nevíme úplně všechno, takže bychom měli být opatrní. Jiný argument ale je, že víme skutečně hodně, proto bychom měli být trochu odvážnější. A to by měl být i případ tohoto rozhodnutí evropského soudního dvora i celé politiky EU ohledně geneticky modifikovaných organismů a nových metod šlechtění.
Jan Doležal
Nová metoda poskytuje rychlou reakci na potřeby zemědělství. „S klimatickou změnou výnosy klesají, protože rostliny nejsou adaptované na suché prostředí. Právě tyto metody šlechtění nám nabízejí získat variace plodin, které by mohli zemědělci jednoduše a rychle využít.“
„Z naší zkušenosti procesy posouzení bezpečnosti trvají velice dlouho, pět, deset let, možná i déle. Tak dlouhou dobu nemáme... Rok co rok se potýkáme s velkým deficitem srážek, takže potřebujeme rostliny schopné se adaptovat,“ shrnul Jan Doležal.
Související
-
Geneticky modifikované rostliny nám pomohou zvládnout klimatické změny, věří botanik
Jak se dnes dívat na genetickou modifikaci plodin? Hostem Magazínu Leonardo byl botanik Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky.
-
Biolog: Geneticky modifikovaná potravina je ta nejbezpečnější...
Kolik se v České republice pěstuje geneticky modifikovaných plodin? A proč k nim mezi lidmi přetrvává odpor? Hostem Magazínu Leonardo byl Zdeněk Opatrný z Katedry e...
-
V USA budou prodávat geneticky modifikovaný ananas. Je růžový...
Růžový ananas je nová, geneticky modifikovaná plodina, která se začne prodávat ve Spojených státech. Poněkud bizarní plod dostal povolení od místního úřadu pro kont...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.