Biolog: Geneticky modifikovaná potravina je ta nejbezpečnější, která se vám může dostat do ruky

Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.
Prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.

Kolik se v České republice pěstuje geneticky modifikovaných plodin? A proč k nim mezi lidmi přetrvává odpor? Hostem Magazínu Leonardo byl Zdeněk Opatrný z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„90 % příčin odporu proti GM plodinám je obava z neznáma,“ uvedl biolog.

Ale proč věda začala vůbec geneticky modifikovat? „Máme málo genů, protože lidstvo šlechtí plodiny tak strašně dlouho, že už vlastně nemá odkud brát. Také máme málo času, protože klasické šlechtění je velmi náročné na čas.“

Přesto zůstává šlechtění důležitou součástí, a je pevně spojeno s genetickými modifikacemi.

Opatrný objasnil hlavní pozitiva geneticky modifikovaných plodin. „Především není třeba trápit přírodu pesticidy a herbicidy, protože modifikované odrůdy jsou celkově odolnější.“

A negativa? Těch vidí genetik velice málo. „Nejsou žádná zdravotní negativa, možná je nižší spektrum pěstovaných plodin, ale to je dočasná záležitost.“

„Obavy z nepříznivých zdravotních účinků geneticky upravených plodin jsou neopodstatněné. V praxi už se geneticky modifikované plodiny používají 30 let, a za tu dobu nebyl zjištěn jediný potvrzený příklad zdravotního ohrožení,“ tvrdí expert.

Navíc, testování v tomto oboru je velmi přísné. „Naštěstí a bohužel je s tím spojena velmi složitá legislativa.“

„Řekl bych, že péče o to, aby nebylo nic ohroženo, se dá srovnat snad jen s přípravou nových léků. Geneticky modifikovaná potravina je nejbezpečnější potravina, která se vám může dostat do ruky,“ říká biolog.

Přesto je tendence využívání geneticky modifikovaných plodin, aspoň v České republice velmi klesající. „Velice odpovídá mediálnímu tlaku, který tady je,“ soudí odborník.

„Jestli jsme před pěti roky měli 8 tisíc hektarů jediné povolené plodiny, tedy transgenní kukuřice, tak teď jich máme 2 tisíce,“ konstatoval Zdeněk Opatrný.