Írán přestal dodržovat další část dohody o svém jaderném programu. Vypadá to, jako kdyby epochální mezinárodní ujednání nevydrželo ani tři roky. Nebo ano?
V neděli vypršelo ultimátum, které dal Teherán ostatním signatářům, aby dohodu, jak říkal, „zachránili“ po americkém odchodu a obnovení sankcí. To se zatím nestalo a Írán tedy začal plnit hrozbu, že začne obohacovat uran na vyšší než povolenou 3,67% míru.
Už před tím Íránci vědomě lehce přešlápli, když oznámili, že překročili maximálně povolené třísetkilogramové množství uranu obohaceného právě na hranici 3,67 %.
Evropští signatáři reagovali na porušení dohody ze strany Íránu směsí znepokojených a varovných slov. Němci, Britové i Francouzi chtějí, aby Írán i nadále dohodu o omezení svého jaderného programu zachovával. A vlastně tak vyznívají i hlasy z Moskvy a Pekingu, kde se rovněž veřejně vyslovují pro zachování dohody a pro to, aby Írán jednal v souladu s jejím zněním.
Jak si tyto pohyby vysvětlit? Co se Íránu týče, je zřejmé, že jeho vláda – nikoli nutně celá elita, ale skupina kolem prezidenta Rúháního – mimořádně stojí o zachování jaderné dohody. Proto dávkuje porušování smlouvy na malé kousky a doufá, že se něco mezitím stane. Jinak možná v Íránu přijdou ke slovu jiné proudy s trochu jiným názorem na jaderný program i mezinárodní politiku.
Říká se, že dějiny se opakují na způsob komedie. Čas od času se ale zdá, že se jde spíše o tragédii. Podle komentátora řeckého deníku Kathimerini Alexise Papachelase takové pojetí platí i pro bitvy mezi mocenskými klikami ve vládě Spojených států, které se točí kolem přístupu k Íránu.
Také evropskou reakci nelze vysvětlit jinak, než že evropští signatáři si přejí uchovat dohodu s Íránem, ale současně že nejsou schopni nic udělat ani pro dohodu, ani pro Írán jako takový. Omezují se na výzvy a snaží se o v praxi nenaplnitelné záměry, jako je platební systém, který by při obchodování s Íránem obešel americké bariéry.
Do toho přišel sólokapr britského deníku Daily Mail, jehož redaktorovi se podařilo dostat se k tajným depeším britského velvyslance ve Washingtonu. Podle tohoto zkušeného diplomata je americká administrativa nekompetentní, rozdělená a nejistá, a samotný prezident Trump nevypočitatelný a neschopný.
Velvyslanec nenapsal do Londýna nic, co by tam už nevěděli, nebo si přinejmenším nemysleli. Paradoxní je, že se právě na krizi kolem Íránu ukazuje, že se bez toho „hloupého Trumpa“ vlastně nikdo neobejde, přinejmenším při snaze vyřešit krizi kolem íránského jaderného programu.
V podstatě zase ne zas tak zastřeně to přiznávají i sami Íránci, totiž onen centristický proud kolem Rúháního. Například íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že všechny dosavadní kroky, kterými zatím Íránci poodstupovali od dohody, je možné vzít zpět.
Nové sankce, hrozby vojenským úderem, obvinění z agrese a nepřátelství – mezi USA a Íránem se vyostřují vztahy. Proč byl americký prezident jen okamžik od schválení leteckého úderu na Írán? Po odpovědi pátráme s expertem na Blízký východ Břetislavem Turečkem z Metropolitní univerzity Praha.
Jeho náměstek zase prohlásil, že „dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené“. Pokud prý Američané všechny sankce vůči Teheránu zruší, může s ním Washington začít jednat o íránském jaderném programu.
Dosud to byl Trump, kdo místo dosavadní, prý špatné, mezinárodní dohody, nabízel okamžitá dvojstranná jednání, zatímco Íránci tvrdili, že o žádné nové dohodě nemůže být řeč.
Nyní o možných nových rozhovorech mluví Teherán, a rozdíl je jen v tom, že Washington chce jednání bez předběžných podmínek, zatímco Teherán chce jednání po zrušení sankcí. Třeba se dohodnou na nějakých symbolických ústupcích, aby si v Teheránu mohli zachovat tvář.
To by paradoxně znamenalo, že americká vláda po svém odchodu od smlouvy zas tak daleko nezabloudila, a výsledkem by mohlo skutečně být nové jednání a snad i lepší smlouva. Možná právě i díky tomu, jak málo je Trump obeznámen s fakty a mezinárodní politikou, a nenechal se jimi tedy svazovat. Druhá polovina rébusu, totiž dosažení dohody, už ovšem šikovnost a kompetenci vyžadovat bude.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
USA odstoupily od jaderné dohody s Íránem a uvalily na režim nové sankce. Írán zvýšil produkci nízkoobohaceného uranu, Washington přesunul do oblasti své lodě a bombardéry.
Depeše britského velvyslance Kima Darrocha unikly do tisku. Ministerstvo zahraničí označilo jejich zveřejnění za „zlomyslnost“, nicméně nepopřelo jejich pravost. Bílý dům se zatím nevyjádřil.
Americký prezident Donald Trump, který chce podmínky jaderné dohody s Íránem z roku 2015 nově projednat, Teherán varoval, aby si dal pozor.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
