Gita Zbavitelová: Izrael útočí na íránské pozice nejen v Sýrii, ale i v Iráku

Výbuch v iráckém městě Ramádí
Výbuch v iráckém městě Ramádí

Izrael stupňuje boj proti vojenské přítomnosti Íránu u svých hranic a kromě Sýrie bombarduje jeho pozice nově i v Iráku.

V zemi, kde už v roce 1981 zničil jaderný reaktor Saddáma Husajna. Obecně o těchto akcích mlčí, i když několik vysokých představitelů přiznalo, že náletů v Sýrii bylo za posledních sedm let přes jeden tisíc. O zásazích v Iráku se donedávna nevědělo a Izrael je nepřiznal ani nekomentoval.

Výsledky iráckých voleb jsou šokem nejen pro Spojené státy, ale i pro Írán

Šíitský duchovní Muktadá Sadr v Nadžafu (uprostřed)

Nečekaný úspěch dvou šíitských volebních bloků ve víkendových parlamentních volbách v Iráku je nepříjemným překvapením zejména pro Spojené státy, upozorňuje britský deník Guardian. Washington podporoval stávajícího premiéra Hajdara Abádího a podle svých analýz očekával, že hlasování potvrdí status quo. Abádího strana se však během sčítání propadla až na třetí místo za koalici šíitského vůdce Hádího Ámirího. 

Před dvěma týdny zaútočil neoznačený bezpilotní letoun na íránskou vojenskou základnu v iráckém guvernorátu Saladdín asi 180 kilometrů severně od Bagdádu. Bylo tam velké množství íránských balistických raket krátkého a středního doletu a desítky členů libanonského spojence Teheránu, hnutí Hizballáh, a proíránských iráckých šíitských milicí s názvem Lidové mobilizační jednotky (Hašd Šaabí), které vznikly k boji proti Islámskému státu a vloni byly začleněny do irácké armády.

Zbraně byly zničeny a několik mužů zabito. K útoku se nikdo nepřihlásil a některá média usoudila, že ho provedli Američané, ale ti to rázně odmítli. Řada nejrůznějších zdrojů, včetně arabských, tvrdí, že to byl Izrael. A protože irácký vzdušný prostor ovládá americké Centrální velení, musely Spojené státy o úderu vědět.

Druhý  útok v Iráku přišel tuto neděli. Podle iráckých vojenských zdrojů udeřily letouny na tábor Ašráf v guvernorátu Dijála zhruba 80 km od íránských hranic, kam krátce předtím dorazila zásilka balistických raket a kde jsou také ubytovny íránských Revolučních gard a proíránských iráckých milicí. Podle Iráčanů si útok vyžádal 40 mrtvých.

Přípravy na možnou válku s Izraelem?

Irácká vláda blokuje dialog s Kurdy a požaduje příjmy z jejich ropy

Irácký premiér Hajdar Abádí

Vláda iráckého Kurdistánu nedávno oznámila, že bude respektovat rozhodnutí iráckého federálního soudu, podle kterého bylo referendum o nezávislosti této autonomní oblasti nezákonné. Kurdský kabinet tím chtěl urychlit zahájení rozhovorů s Bagdádem, který potrestal Arbíl blokádou vzdušného prostoru a dalšími sankcemi.

Írán tvrdí, že v Iráku nemá žádné vojáky, ale podle pozorovatelů je tam přinejmenším celá řada vojenských instruktorů, kteří cvičí místní šíitské milice, včetně protiamerických Lidových mobilizačních jednotek. Spojené státy mají v Iráku asi 5200 mužů, většinou školitelů a poradců, jejichž základny jsou v posledních měsících terčem zvýšeného ostřelování.

Základny bombardované Izraelem v Iráku se nacházejí na spojnici z Íránu přes Sýrii do Libanonu, tedy v koridoru ke Středozemnímu moři, který si Teherán buduje. Izrael je odhodlán jeho vznik zmařit – Írán chce touto trasou posílat vyspělé zbraně svým spojencům, zejména Hizballáhu, který má už teď v jižním Libanonu až 150 tisíc raket namířených na židovský stát.

A protože Izrael systematicky ničí všechny íránské pozice v Sýrii, Teherán začal budovat a vyzbrojovat základny v Iráku. Mohly by mu posloužit jak proti Izraeli, tak Američanům v Iráku, kdyby vypukla válka se Spojenými státy.

Z Kirkúku obsazeného iráckou armádou uprchlo sto tisíc lidí

V severoiráckém Kirkúku začíná další válka, v níž Kurdové a Arabové stojí proti sobě

Server zpravodajské agentury Reuters informuje, že podle kurdských představitelů ze severoiráckého města Kirkúk utekly tisíce civilistů. K odchodu z města je přiměly obavy z možného pronásledování ze strany příslušníků irácké federální armády. Ta v reakci na referendum o kurdské nezávislosti, které Bagdád odmítá, převzala kontrolu nad městem doposud ovládaným právě iráckými Kurdy. Jejich představitelé teď tvrdí, že z města odešlo na sto tisíc lidí. Toto číslo ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Situace v řadě kurdských čtvrtí Kirkúku se zdá být klidná a jejich fungování se na první pohled nevymyká běžnému provozu, dodává Reuters.

Na bombardované základně v Iráku se podle některých zdrojů nacházely velmi nebezpečné střely – kromě rakety Fateh-110 s doletem až 300 km také Zolfakar s doletem až 700 km. Írán by jimi mohl z Iráku ostřelovat Tel Aviv i třeba saúdskoarabský Rijád.

Poslední  útok mu podle analytiků zasadil velkou strategickou ránu – nejen že mu zničil důležité střely, ale také mu opět přerušil zbrojní zásobovací trasu, která by hrála zásadní roli v případné válce. A se stoupajícím napětím mezi Íránem a Spojenými státy riziko války roste. Mimochodem k prvnímu izraelskému bombardování Iráku došlo v tentýž den, kdy Spojené státy sestřelily íránský bezpilotní letoun, který ohrožoval americkou loď v Hormuzském průlivu, a kdy Íránci zajali britský ropný tanker.

Kdyby k ozbrojenému americko-íránskému střetu došlo, Teherán by do něj nejspíš zapojil i Hizballáh, který by zaútočil na Izrael z Libanonu. Ten by se v konfliktu, který se ho netýká, neocitl poprvé – v roce 1991 ho irácký prezident Saddám Husajn ostřeloval raketami Scud, když ho napadly Spojené státy v odvetě za iráckou invazi do Kuvajtu. Irácké střely tehdy zabily 74 Izraelců.

Libanonský Hizballáh se obává ztráty přízně voličů. Kvůli ekonomice i padlým v Sýrii

Příznivci libanonského Hizballáhu s portrétem jeho vůdce Hassana Nasralláha

Ve Washingtonu zvlášť pozorně sledují, jak se zařídí libanonské militantní hnutí Hizballáh po nedělních parlamentních volbách. Podle amerického magazínu American Interest je nejpravděpodobnějším scénářem úspěch Hizballáhu i jeho šíitského spojence, strany Amal.

Izrael pokračuje i v náletech na íránské pozice v Sýrii. Jen tento měsíc jich byla celá řada – první červencový útok měl nejméně dvanáct cílů zároveň a zabil 16 lidí; následoval cílený atentát na nebezpečného velitele Hizballáhu Mašúra Zidána v jižní Sýrii, minulý týden bombardování zpravodajské základny Íránců a Hizballáhu v Tal Hará jedenáct kilometrů od Golanských výšin, kde bylo zabito devět mužů, a vzápětí útok na íránskou pozorovatelnu poblíž Kuneitry v těsné blízkosti Izraele, kde přišlo o život nejméně sedm syrských vojáků.

Oblast u hranic vloni obsadily síly prezidenta Bašára Asada a od té doby se tam Íránci a členové Hizballáhu hromadí. I když tam Íránci oficiálně nesmí v rámci dohody s Ruskem, které slíbilo Izraeli, že se Revoluční gardy nepřiblíží k jeho hranicím víc než na 80 kilometrů, přesto v okolí Golanských výšin jsou – v uniformách syrské armády. A Hizballáh u izraelských hranic rozmisťuje posily jak z Libanonu, tak ze Sýrie, jak americkému serveru Daily Beast potvrdilo několik velitelů hnutí, podle nichž jde o přípravy na možnou válku s Izraelem.

Gita Zbavitelová

V Iráku zřejmě Izrael útočil už loni v červnu, kdy nedaleko hranic se Sýrií zabil 52 iráckých džihádistů. Byl to však ojedinělý úder a o dalším podobném na irácké půdě nebylo až dosud slyšet. Nejnovější dva útoky naznačují, že jich bude přibývat. A k tomu má Izrael ještě jednu novou účinnou zbraň.

V neděli ve spolupráci s Američany provedl na Aljašce úspěšný test střely Arrow 3, která umí zlikvidovat balistickou raketu mimo atmosféru a ubránila by ho před případnou střelou s jadernou hlavicí, kdyby ji Teherán vyrobil.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu