Gita Zbavitelová: Cesta izraelského premiéra do Moskvy nebyla mírová mise

Po svém návratu informoval o jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ho před časem o prostřednictví požádal, ale i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a osobně také německého kancléře Olafa Scholze. Jeho iniciativu údajně předem schválili Američané.

Ruské ultimátum

Čtěte také

Exministr: Lavrov coby vyjednavač nemůže měnit směřování Ruska, to je zcela na Putinovi

Podle nejmenovaných izraelských zdrojů obeznámených s jednáním Putin Benetovi předestřel „konečnou nabídku“ na ukončení bojů s tím, že pokud ji Zelenskyj odmítne, nařídí Kreml mohutnou a ničivou ofenzivu. Podmínky pak zopakoval i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na čtvrteční schůzce se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou v Turecku: Ukrajina se má vzdát Krymu a Donbasu a slíbit, že nevstoupí do NATO, zmenší armádu a vyhlásí neutralitu.

Prezident Zelenskyj v pondělí řekl stanici ABC News, že „o Krymu a Donbasu by se dalo jednat“ a jeho naděje na přijetí Ukrajiny do NATO už dávno pohasly, ale záměry má jiné. Benet mu údajně v úterý telefonicky poradil, aby ruské podmínky přijal, a Zelenskyj to odmítl.

Žádné mírové návrhy Benet Putinovi nepřednesl; byl jen poslíčkem, který měl Ukrajině i celému světu tlumočit ruské ultimátum. K ničemu Putina nepřemlouval ani mu nenavrhoval nějaké ústupky, jak to vyjednavači při řešení konfliktů dělají.

Objevily se dokonce zprávy, že než Putin se schůzkou s Benetem souhlasil, musel mu premiér slíbit, že Ukrajině nepošle žádné zbraně. Benet mu očividně vyhověl, ale zbraně nechtěl Kyjevu poskytnout ani předtím.

Benetovo úsilí nepřineslo nic než detaily ruských požadavků a poznatek, že Putin je stále odhodlán dosáhnout svých zvrácených cílů za jakoukoli cenu. A mezinárodní společenství hledí navzdory Benetově snaze na Izrael dál s nevolí, protože jeho premiér dodnes ruskou invazi neodsoudil.

Potřebuje dosavadní ruskou toleranci svých útoků na íránské pozice v Sýrii a nezanedbatelnou součástí schůzky s Putinem byla i snaha získat jeho ujištění, že tato tolerance bude pokračovat. Benet s ním také mluvil o vývoji mezinárodního jednání o omezení íránského jaderného programu ve Vídni. To údajně spěje k dohodě, která se Izraeli nelíbí.

Izraelské váhání

Čtěte také

Jsou sankce efektivní? Diktatury s nimi dokáží existovat, upozorňuje německý ekonom

Přestože ruskou agresi poměrně ostře kritizuje izraelský ministr zahraničí Jair Lapid, přátelé Izraele, včetně Spojených států, jsou z izraelského postoje zklamaní a mnozí Izraelci přiznávají, že se za svou vládu stydí. Zároveň jich však podle nejnovějšího průzkumu Izraelského institutu pro demokracii považuje mezinárodní protiruské sankce za správné jen 48 procent. Vláda se svou pošramocenou pověst pokusila napravit minulý pátek podporou rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi, ale Američanům to nestačí a požadují, aby Izrael přijal sankce proti Moskvě.

K rozčarování z Izraele přispěl i jeho postoj k ukrajinským uprchlíkům. Země přijímá jen Židy, kteří vyhovují náboženským požadavkům, tedy mají alespoň jednoho židovského prarodiče. Nežidovské uprchlíky sice neochotně vpouštěl, ale požadoval po nich jistinu ve výši 2800 eur, kterou se zaručovali, že se v Izraeli nebudou chtít usadit. I když je odmítání nežidovských přistěhovalců v souladu s dlouhodobou zásadou země coby židovského státu, v současné situaci to působilo necitlivě. Tento týden muselo ministerstvo vnitra na nátlak řady ministrů od finančních záruk upustit, ale prohlásilo, že dočasně přijme jen 25 tisíc Ukrajinců nežidovského původu.

Nepopulární premiér

Čtěte také

Gita Zbavitelová: Izrael se vyhýbá kritice Ruska za invazi na Ukrajinu

Naftali Benet je nesmírně ambiciózní – o tom svědčí i to, že se stal premiérem, přestože jeho strana Nová pravice skončila ve volbách až pátá, navíc spolu s třemi dalšími. V diplomacii má ale pramálo zkušeností. Izrael navíc není neutrální, aby mohl mít na Putina vliv; naopak po něm chce spolupráci v Sýrii. Nad Benetovou cestou do Moskvy se údajně podivovali i někteří ministři jeho vlády; Benet svůj plán nekonzultoval ani se svými poradci, ani s koaličními partnery a o své plánované cestě nikomu neřekl.

Izrael svůj zdrženlivý postoj vůči ruské invazi vysvětluje nutností spolupráce s Rusy v Sýrii, ale své tamější zájmy hájil už před jejich příchodem do země, přestože Damašek měl silnou armádu, rakety dlouhého doletu i chemické zbraně. Nebylo to jednoduché, ale šlo to, a stejně tak by to jistě nějak šlo i bez ruské podpory. Bývalý ministr obrany Moše Jaalon je navíc přesvědčen, že Moskva tuto spolupráci neukončí, protože její zájmy v Sýrii se shodují s izraelskými.

Gita Zbavitelová|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Na Izraelce Benetova cesta za Putinem žádný dojem neudělala a jeho nízkou popularitu nezvýšila. Podle průzkumu 13. televizní stanice považuje polovina respondentů za lepšího premiéra Benjamina Netanjahua, zatímco Beneta v této roli chválí jen 23 procent. A jeho strana by dnes ve volbách získala jen čtyři parlamentní křesla, o tři méně, než má nyní.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu